Sámedikki ja Sámiráđi presideanttat leat Hollywoodas. Sii leat bovdejuvvon Frozen II filmma máilmmi vuosttaščájáhussii. Dá Sámiráđi presideanta Åsa Larsson Blind nieiddažiinnis Ida Elisa Blindain (10), Norgga sámediggepresideanta Aili Keskitalo nieiddažiinnis, Inga Ristin Nystø Keskitaloin (11), Ruoŧa sámediggepresideanta Per-Olof Nutti nieiddažiinnis Gudrun Ellá Márge Nuttiin (10) ja Suoma sámediggepresideanta Tiina Sanila-Aikio nieiddažiinnis Elli-Då´mnn Aikioin (10). Govva: Sámedikki preassagovva

– Ávžžuhit čájehit Jikŋon II -filmma sámegillii

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávžžuha kinoid miehtá riikka čájehit davvisámegielat veršuvnna filmmas Jikŋon II. Ihkku, diibmu 0400 Norgga áiggi, beassá dát joavku oaidnit Frozen II máilmmi vuosttaščájáhusas, Hollywoodas.

Aiddo dál leat presideanttat ja sin mánát Hollywoodas. Sii besset bearjadaga čuovganeapmái searvat Frozen II máilmmi vuosttaščájáhussii. 

Illuda go Disney vuoruha Sámi

Vaikko sii dál besset rukses máhtá alde vázzit beakkálmasaiguin, de sis leat čiekŋalat jurdagat go dušše ávvudit. Dál lea 2019 ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajahki ja presideantajoavku illuda go  Disney Frozen II ilbmá sámegillii maid. Filmma sámegielnamma lea Jikŋon II. Filbma lea dahkkojuvvon sámevuođa vuođul ja lea ovdánan lávga sámi-amerihká ovttasbarggus. Norggas filmma ovdačájáhus lea juovlamánu 14. b. ja vuosttaščájáhus juovlamánu 25. beaivve. 

– Hui illudahtti lea dat go davvisámegiel veršuvnnas lea vuosttaš čájáhus oktanaga davviriikkalaš gielaiguin. Dat mearkkaša ahte sámi veršuvdna oažžu ollu fuomášumi ja buot maid vuosttaščájáhus mielddisbuktá. Mun rámiidan Walt Disney Animation Studios go oainnusmahttet ja dohkkehit sámegiela dieinna lágiin, dadjá Norgga sámediggepresideanta Aili Keskitalo. 

Artihkkal joatká maŋŋel gova


Frozen II sámegiel filbmaplakáhtta. 

Sámegielat filbma olu sajiin juo

Ollu sajiin áigot čájehit sámegiel filmma. Sámediggepresideanta ávžžuha eambbogiid čájehit filmma. 

– Mun ávžžuhan eanet kinoid čájehit davvisámegiel filmma. Gos lea unnit sámi álbmot, de sáhttá leat vuogas gulahallat báikkálaš sámi birrasiiguin gávdnan dihtii heivvolaš čájehanbeivviid. Sihke gilikinot ja stuorát kinot berrejit buohkat dovdat sin oahppaladdanáiggi, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.