– Dál fertet oahppat gulahallat

– Bija dulkka eret ja guldal baicce. It dárbbat dulkka jus dárkilit guldalat. Dađistaga go hárjánat de ipmirdišgoađát. Dál lea áigi ahte mii gulahallagoahtit, beroškeahttá makkár sámegielagin háleštat dahje guldalat.

Nu ávžžuheaba Máret ja Ingá Márjá Steinfjell. Soai searvvaiga Sámi Giellakonferánssa digaštallamii Giellagáldu Marko Marjomaain ja julevsápmelažžan Jon Isak Gælokain.

– Sisdoallu dehálat go giella

Steinfjell & Steinfjell manin soai maid gohčoduvvoba sudno máttasámi talkshow prográmma geažil, leaba áibbas sihkar ahte lea vejolaš gulahallat gaskaneaset dulkka haga, vaikko eai hála ge seamma sámegiela. Talkshowa lei 2016 ja dan ovddas vuittiiga ge giellabálkkašumi.  

– Munno prográmma guldaledje hirbmat oallugat. Jáhkan ahte lea sisdoallu, iige giella mii geasuha. Jus duođaid lea dáhttu gullat fáttás, de dagat dan beroškeahttá makkár sámegillii muitaluvvo. Eai han leat nu stuora erohusat. Lea maid vejolaš máŋgii guldalit lullisámegielat prográmmaid ja nu ipmirdišgoahtit giela, čilgii Ingá Márjá Steinfjell.

– Go hálddašat ovtta giela, de lea álkit nuppi ge oahppat. Lea hárjeheami duohken ipmirdišgoahtit ovdamearkka dihte máttasámegiela, logai ges oabbá Máret Steinfjell.

 


Ingá Márjá ja Máret Steinfjell oaivvildeaba eambbosiid fertejit duostat oahppat goit nuppi sámegiela vel, vai šaddá álkit gulahallat gaskaneaset dulkkaid haga. – Erenoamážit davvisápmelaččat berrejit hárjánit min giela gullat, lohkaba soai.Giellagáldu Marko Marjomaa, Ingá Márjá Steinfjell, Jon Isak Gælok ja Máret Steinfjell serve digaštallamii mas fáddán lei gulahallet go dat iešguđetge sámegielagat.

– Lea vejolaš gulahallat

Sámi giellagáldu lea davviriikkalaš giellaguovddáš gos barget giellaterminologiijain ja -njuolggadusain. Bargojoavkkus leat vihtta iešguđetge sámegielagat

– Mii leat luli-, julev-, davvi-, anárlaš- ja nuortalašsámegielagat ja mii leat dađistaga oahppat ipmirdit daid iešguđetge gielaid. Mu vásáhusat leat ahte sáhttá gulahallat vaikko juohkehaš ságasta iežas sámegillii. Go mun álgen Sámi giellagáldui 2013:s, de in dovdan lulli- ja julevsámegiela. In lean gullan daid gielaid olu. Dađistaga go gullen dan, de ipmirdišgohten maid. Eai leat nu stuora erohusat go maid olbmot jáhkket, lohká Giellagáldu Marko Marjomaa.

– Iige leat dárbu oahppat visot sámegielaid, muhto jus oahpat ipmirdit de leat ollen guhkás. Dađi eambbo gulat eará sámegielaid, dađi eambbo ipmirdišgoađát. Ferte gal maid muitit ahte buohkain leat vejolašvuohta oahpásnuvvat eará gielaide, lohká Marjomaa.

Ain dárbu dulkomii

Marjomaa ii jáhke dulkonrusttegiid galgat rádjat gal čoahkkinlanjain. Go Giellagáldus leat čoahkkimat de buohkat ságastit iežas sámegillii. Muhtimin lea áibbas dárbbašlaš dulkkaide.

– Ferte han sihkkarastit ahte mii ipmirdit visot go lea sáhka fágaid birra ja dalle lea áibbas dárbbašlaš dulkkaide. Jus dehálaš áššiin lea sáhka, de lea dehálaš ahte it dárbbat árvádallat mas lea sáhka. Lea maid dehálaš ahte ii šatta boasttu ipmárdus. Vaikko lea dulka, de aŋkke lea deháleamos ahte juohkehaš beassá ságastit iežas gillii.

Ii šatta oktasaš čállingiella

70-logu loahpageahčen árvaluvvui ja geahččaluvvui hábmet oktasaš čállingiela. Dat ii meinnestuvvon ja odne ii leat das šat oba sáhkage.


Giellagáldu Marko Marjomaa bargobirrasis leat vihtta iešguđetge lágan sámegielat. Son lea oahppan ipmirdit bargoustibiid.

– Baicce nuppe guvlui lea manname, go dál lea bihttánsámegiella ge šaddame virggálaš čállingiellan. Giella lea čadnon dovdduide ja go gielas lea čállingiella de giella-status loktana. Hábmet oktasaš čállingielas ii šatta gal mihkkege, muhto lihkká sáhttit gulahallat, lohká Marjomaa.

Giellaprofessora Ole Henrik Magga gii lei mielde barggus hábmet oktasaš čállingiela, ii loga makkárge ágga dan barggu ođđasit álggahit.

– Visot lea vejolaš jus fal ražasta, muhto dat máksá áiggi, resurssaid ja barggu dan dahkat. Dál mis leat nu máŋga iešguđetge sámi čállingielat ja eat mii vuoitte maidege daid álgit rievdadit. Mis lea davvi, lulli-, julev- ja ubmičállingielat ja dál leat bargame bihttánčállingielain. Jus buot dáid galgá fas rievdadit, de fertet ovdamearkka dihte ođđasit čállit visot girjjiid, lohká Magga geas baicce lea jáhkku ahte šaddá bivnnuhat oahppat daid iešguđetge sámegielaid ja nu áddehallat vaikko juohke sámegielas sierra čállinvuohki.