Ođđasat

20 miljovnna ruvnno oahpponeavvuide

Sámediggeráđđi lea juolludan badjelaš 20,1 miljovnna ruvnno oahpponeavvuid ráhkadeapmái. Oahpponeavvut nubbingielagiidda lulli- ja julevsámegillii lea vuoruhuvvon.

Seailluha máttuid árbevieruid

Ávžžis Guovdageainnus láveje guhtta oapmedálu. Dál ii leat go okta vel báhcán. Jon Evald Hætta (40) bearrašiinnis eai vuollán eanandoalus. Dáhttot baicce viiddidit.

Steike ja vuošša deartna

Juohke vahku mii ráhkadit reportáša sámi árbevirolaš eallimis man nu hámis. Dán háve leat fitnan návehastime Ávžžis, Guovdageainnus. Go gussa guoddá, de lea árbevierru ávvudit deartnain dahje gássiin, nu movt Kárášjogas lohket. Dovddatgo boandda? Jeara juolluda go veahá njuoskamielkki ja ráhkat albma herskuid donge. Dološ áigge eanaš vušše deartna, muhto mu favorihtta gal lea uvnnas steikejuvvon deartna. Dat lea oba njálggat ja oba álki ráhkadit.
Presseblde

Norgga UNESCO ii leat ráhkkanan eamiálbmogiid giellajahkái

UNESCO galgá jođihit eamiálbmogiid giellajagi 2019, maid Ovttastuvvan Našuvnnat leat mearridan. Norgga UNESCO ii leat dattetge ráhkkanan jahkái.
SÁMi Ođasmagasiidna vulggii Mama Sara mielde muorjemeahccái

– Mu jurdagat álu jorret Tanzaniai

Meahcis lea áibbas earálágan ráfi go eará sajiin. Doppe jorret jurdagat juohke guvlui ja Mama Sara jurdagat leat eanaš Tanzanias, gosa leat ceggen skuvlla, gos 300 máná ožžot áibbas earálágan eallinálggu go muđui ledje oažžut.

Stádaministtar čierui sápmelaččaid dihte

Stádaministtar Oddvar Norli čierui go oinnii Synnøve Persena ja eará sámi akšunisttaid ceggen lávu ja álggahan nealgudanakšuvnna Stuoradikki olggobeallai. Sutnje lei lossat oaidnit sápmelaččaid nealgudeamen vuoigatvuođaideaset ovddas.

SÁMi Ođasmagasiidna ođđa hámis

Dás duohku rievdadat SÁMi Ođasmagasiinna ja sávvat don liikut min ođđa reportášaráiddu sámi árbevieruid birra seammas go oahpat earet eará gohkket min árbevirolaš biebmuid.
Sus lei 250 proseantta jáhkku

Olahii 250 miljovnna ruvnno šiehtadusa

Min Bohcco beaivválaš jođiheaddji Lásse Kvernmo lea áiddo suhkan gáddái 250 miljovdnasaš šiehtadusa Rema 1000:in. Sámi gründara buoremus ráva eará gründariidda lea jáhkkit 250 proseantta iežaset fitnodatjurdagii.

Ráđđehus lea ovddidan konsultašuvdnalága

Ráđđehus árvala sámelága bokte geatnegahttit konsultašuvnnaid visut áššiide mat gusket sámiide. Láhkaproposišuvdna galgá meannuduvvot Stuoradikki gielda- ja hálddašanlávdegottis ovdal go Stuoradiggi mearrida dan.
Nanna lea ilus go Čižžeborasdávdasearvi veahkehišgoahtá sámi divššohasaid

– Lean olu šaddan ballat jápmimis

Susanne Elisabeth Siris, dahje Nannas nu mot su maid gohčodit, lea olu jagiid leamaš čižžeborasdávda ja son lea olu šaddan ballan jápmimis. Son lea hui ilus go čižžeborasdávdasearvi čalmmustahttigoahtá dán duođalaš buozalmasvuođa Sámis.

I hálit gáktemáli

Leago dohkálaš goarrut gáiddáid máttasámi gávttiide? Leago dohkálaš Finnmárkui gullevaš gávttiin geavahit sisteveaskku, mii lea hervejuvvon datneárppuin, mii gullá máttasámi árbevirrui? Gávtti ulbmil, čájehit identitehta ja gullevašvuođa, lea jávkame, oaivvildit duodječeahpit.

– Riikkarevišuvdna dárkkista ožžot go sámemánát dohkálaš oahpahusa

Sámediggi áigu čoahkkinastit nuoraiguin, vai besset gullat movt giela galggašii ovddidit skuvllain. – Jurddaš ahte ain leat sámemánát, geat eai oaččo sámegieloahpahusa. Doaivva lea ahte riikkarevišuvdna spihčče Máhttodepartemeantta dál.

– Lea váttis leat sámemánná gávpogis

Dán áigge eai leat go badjelaš 2200 sámegieloahppi olles Norggas. – Ollugat eai vállje sámegiela, jus fal eai vácce sámeskuvlla, jáhkká Aina Madelen Nordsletta Aslaksen, gii ieš lea vásihan man váttis lea sámegielaoahpahusa čađahit máddin.

Ii dieđe sáhttá go váldit badjelasas bearraša boazodoalu

Son lea bajásšaddan boazodilis ja sávvá iežas ovtta čáppa beaivvi sáhttit váldit badjelasas bearraša boazodoalu. Maja Kristine Jåmas leat čielga ulbmilat, muhto ballá iežas boahtteáigge plánaid hehttejuvvot.  
Preassagovva?

Bargagoahtá sámáiduhttit Google ja Apple

Maiddái eamiálbmogat geavahit digitála reaidduid. Sámediggi bargagoahtá sámáiduhttit Google, Amazon ja Apple giellaloktema olis.

6000 jagi boares boazu geasuha turisttaid

Moadde miilla olggobeal Snoasa lea ”Bølabua”. Unna gáffádat ja gávpi mii huksejuvvui masá 50 jagi áigi. Moatti mánu dassá lei buvri priváhtaopmodat. Dál lea Saemien Sijte oastán buvrri ja sávvá sin nagodit bargat dan ovdii ahte 6000 jagi boares báktesárgumat beaggigohtet vel viidábut go dássážii.

Siiddut