Ođđasat

Huksejit gievkkaniid buhcciidruovttuide

Norgga Ráđđehus áigu álggus geavahit 48 miljovnna ruvnno huksegoahtit muhtin rájes buhcciidruovttuide gievkkaniid.
Norgga Ráđđehus dáhttu buoridit vuorrasiid biebmovásáhusaid

– Sámis galget boarrásiidda guossohit sámi biepmu

Biebmu ja boradeapmi lea okta deháleamos áššiin eallimis, maiddái dalle go boarásnuvat. Sámediggeráđđi Berit Marie E. Eira ávžžuha sámi suohkaniid muitit boarrásiid ja guossohit sidjiide albma sámi árbevirolaš biebmu.

Oažžu ruhta- čoagginveahki skuvlamánáin

Leavnnja mánáidskuvla čoaggá ruđa Mama Sara skuvlii Tanzaniai. Mama Sara illuda.

Doarju Ássanmiella- prošeavtta

Sámediggeráđi mielas lei Finnmárkku spábbačiekčanlihtus nu buorre doaibma, mii bovttii ássanmiela Sápmái. Dál dorjot prošeavtta joatkima 300 000 ruvnnuin.

Ceggen alliánssa vuosttildit bieggafápmoindustriija

Máŋga joavkku leat dál ovttas vuosttildeame bieggafápmoindustriija Sámis. Mannan vahku joavkkut čoahkkanedje Mussirii plánet movt alliánsa bargá.

Pippi sukseassa

Beaivváš Sámi Nášunála teáhtera Pippi čájálmas lea nu máilmmi beakkán ahte juohke čájálmas lea dadjat juo spággadievva. – Dát leamaš sukseassa. Oastet fal bileahtaid ovddalgiiti neahtas, de it dárbbat uvssas jorgalit.

– Eat beasa dálge seamma dássái go Norgga servodat

Sámi servodat ovdána lávkkážiid mielde. Ii dánge jagi goaikkehan sámi servodahkii nu olu go Sámediggi lei vuordán. 
Dáhttot bisuhit sámi girjebussiid

Vuosttildanakšuvdna Sámedikki vuostá

Jus Sámedikki mearrádus bissu, de bisánit sámi girjebusset 2020:s. Dat lea suhttadan ollugiid ja masá 500 olbmo gáibidit dál Sámedikki jorggihit áššis.

1,1 miljovnna ruvnno čalmmustahttit eamiálbmotgielaid jagi

Ráđđehus lohpidii gieskat SÁMi ođasmagasiinnas vuoruhit eamiálbmogiid giellajagi. Stádabušeahta olis Ráđđehus árvalage 1,1 miljovnna ruvnno Sámediggái čalmmustahttit Riikkaidgaskasaš eamiálbmotgielaid jagi 2019.

– In cokka liikabiktasa iežan konfirmántii

Moadde vahku lea debáhtta jorran maŋŋel go konfirmánttaid váhnenčoahkkin mearridii ahte Guovdageainnu konfirmánttat galget vilges káhpa coggat konfirmašuvdnii. Duojáris ja eatnis Margrehe Niillasanieida Buljos váibmu jur čierrugođii go gulai sága.

– Leat váhnemat geat dáhttut káhpaid

Guovdageainnu konfirmánttaid váhnenčoahk-kimis dat váhnemat mearridedje ovttajienalaččat ahte dáhttu káhpaid konfirmánttaide.
Garra digaštallamat maŋŋel go váhnenčoahkkin mearridedje vilges káhpa konfirmánttaide

– Váhnemiin iige báhpas leat váldi bágget káhpaid konfirmánttaide

Mearrádus cokkahit Guovdageainnu konfirmánttaide vilges káhpaid lea bullehan garra digaštallamiid. Dál lohká Guovdageainnu searve- godderáđđi ahte ii oktage sáhte ráđi mearrádusa hilgut ja konfirmánttaid besset gárvodit movt háliidit konfirmašuvdnabeaivái.

- Stuorra beaivi Saemien Sijtii ja Sápmái

Saemien Sijtii beassá viimmat huksegoahtit ođđa vistti. Nu lohpida Norgga Ráđđehus stádabušeahta oktavuođas mii almmuhuvvo vuossárgga.

Bovde mánáid ja nuoraid duodjeeahkediidda

Kárášjoga Duodjeinstituhtta bovde mánáid ja nuoraid duodjeeahkedii juohke gaskavahku juovllaid rádjai. Duodjeinstituhta bagadalli Heidi Gaup juogadišgoahtá maiddái duodječehppodagas SÁMi Ođasmagasiinna lohkkiiguin.

Gudnejahttá eatnis Ella Holm Bull

Ella Holm Bull lei vuosttaš oahpaheaddji ja maŋŋel maid rektor Snoasa sámeskuvllas. Son lei maid dehálaš jietna sámepolitihkas ja barggai garrasit máttasámegiela ovddidemiin. Dál lea su bárdni Næjla, Nils Oskar Holm Bull, rahpan mánnávuođabáikki ja ráhkadan dohko čájáhusa gudnejahttin dihte eatnis.

Goziha ja váidá sámi vašuheddjiid

Dát almmái, Hans Peter- sen, lea okta dain geat gozihit ja váidet sámi vašálaččaid politiijaide. Dássážii lea son váidán vihttasa, geaid oaivvilda nu roavva rasismma ovddidan ahte ánssášit dubmehallat.

Siiddut