Ođđasat

Kárášjohkalaš čáhcealmmái gearggus NM gilvvuide

Mannan vahkkoloahpa šattai Joachim Olsen nubbin buoremussan čáhcecrossa EM-gilvvuin mat lágiduvvo Soađegilis. Vahku geažes geahččala šaddat norggameašttirin. 
Susanne Næss Guttorm vuittii Miss Norway gilvvuid:

Dál son ráhkkana Miss Universe-gilvvuide

Justa dál lea áiddo šaddan Miss Norway Susanne Næss Guttorm (21) bosihan ruovttus. Dál čavge sámenieida Osloi ráhkkanit ovddastit olles Norgga Miss Universe-gilvvuin.

Sámi ovdavázzit geat guđđe politihka

Lea fargga 30 jagi golihan dan rájes go Sámediggi ásahuvvui. 1989 rájes leat birrasiid 300 politihkkára masá 30 iešguđetge bellodagas leamaš mielde hábmeme sámepolitihka. Muhtimat leat leamaš hui oidnosis guhkit áigge. Soapmásat fas leat dušše finihan politihkalaš eallimis.

Finnmárku árvvoštallá stevdnet Norgga ráđđehusa

Finnmárkku ja Tromssa fylkkaid ovttastahttimis sáhttet šaddat dramáhtalaš váikkuhusat. – Lea dramáhtalaš, muhto árvvoštallet váidit mearrádusa Stuorradikki dárkkistanlávdegoddái ja vaikko vel doalvut ášši Norgga duopmostullui.

Lágahis boazodoalloguovllut leat stuora oaivebávččasin

Boazodoalloguovllut Norgga ja Ruoŧa riikkarájá goappatge bealde leat gártan stuora oaivebávččasin sihke Sámedikkiide ja Norgga ja Ruoŧa eiseválddiide. Čakčat galget bealit fas deaivvadit, go eai leat nagodan soahpat ođđa konvenšuvnna.

Poehtalaččat doarru vuoigatvuođaid ovddas

​​​​​​​Son lea vásihan vašuheami, cielaheami ja čorpmaid. Go geađgeruossa vel ceggeje lávu lusa, de balai iežas heakkas. Duostilis Ánná Káisá Partapuoli doarru bearraša vuoigatvuođaid ovddas, lávddis ja poehtalaččat.

Lea eallinagi bargan Máttasámi ovddas

​​​​​​​Sakka Nejne lea eanaš ollesolbmo eallinagis ovddidan máttasámegiela. Go nuorran bargagođii giela ovddidemiin, máttasámegiella lei juo oalát jávkame. Dál illuda go eambbosat leat sámástišgoahtán, muhto oaivvilda ahte lea ain olu bargu sihkkarastit ahte giella seailluhuvvo.

– Ovttastahttin ii gula Sámediggái 

Gieldaministtar Monica Mæland ii loga Tromssa ja Finnmárkku ovttastahttima dakkár áššin, man hárrái galggašii konsulteret Sámedikkiin. Dan imašta sámediggepresideanta.

– Sámás dárogillii maid

Gründer ja boazodoalli Unni M. Fjellheim dáhtošii sámegiela ja kultuvrra eambbo oidnosii dáčča servodagas. Danne hásttuha son olbmuid geavahit sámegiel sániid dárustettiin.

Gearggus cuvket ovdagáttuid

15 jagi leat sámi nuorat johtán miehtá Norgga muitaleamen nuoraide sápmelaččaid birra. Riddu Riđus geigejedje diimmá Ofelaččat barggu viidáseappot ođđa jovkui.

Hirbmat duhtavaš Riddu Riđuin

Masá 7000 olbmo fitne Riddu Riđus. Dá čájehastit veahá govaid Norgga stuorámus eamiálbmotfestiválas.

- Dušše Stuorradiggi sáhttá bissehit ovttastahttima

Sámedikki mearrádus hilgut Tromssa ja Finnmárkku ovttastahttima lea sáddejuvvon Ráđđehussii. – Dađi bahábut ii veahket datge, ja dál sáhttá dušše Stuorradiggi ieš bissehit ovttastahttima.

Son dáidá leat Finnmárkku maŋimuš fylkasátnejođiheaddji

Maŋŋel nuppi máilmmisoađi ii leat leamaš nu riedja Finnmárkkus go justa dál. Fylkasátnejođiheaddji Ragnhild Vassvik ii lean goassege jáhkkit ahte ná garra stoarpmaid galggai gállit.

- Mis lea máilmmi buorre Riddu Riđđu prográmma

Boahtte vahku álgá festivála, man sihke mánát, nuorat ja ollesolbmot vuorddašit. Riddu Riđus leat máilmmi olu fálaldagat buohkaide, ja prográmma lea spagga dievva buori artisttaiguin.

– Maŋimuš mátki ii lean duššái

Boares busse, mas leat 20 lullisámi boazodoalli, guođđá Norgga Boazodolliid Riikkasearvvi vuosttaš čoahkkima Tromssas. Fáhkka, Dunndaravuomis, busse ovdajuvla bávkkeha, iige vuoddji nagot stivret. Busse gártá Ranjoga garra rávdnjái. 20 mátkkošteaddji dáistalit galbma čázis. 16:s eai máhccan ruoktot. Suoidnemánu 5. beaivve lei 70 jagi vássán lihkuhisvuođas, mii lei stuora roassun lullisámiide.

Siiddut