Ođđasat

Gudnejahttojuvvon

Ledje stuorra doalut, go sámi stuorámus dáiddár Synnøve Persen vuostáiválddii kulturráđi 2018 ánsobálkkašumi máŋgga jagi barggu ovddas dáiddárin ja diktačállin.

Son lágida sámi juovlamárkaniid Oslos

Youngstorget Oslos lágida Jarle Trulsen jahkásaččat Sámi juovlamárkaniid. 10 lávus, oktiibuot 1100 njealjádasmehteris besset oaivegávpoga ássit oastit sámi buktagiid.

Sámediggeráđđi dáhttu buoridit sámiide dearvvašvuođabálvalusaid

Sámediggeráđđi lea juolludan doarjaga oktiibuot 1,7 miljon ru sierra dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide. Doarjja lea addojuvvon ođđa SAMINOR-iskkadeapmái, sámi mánáidsuodjalusa fierpmádahkii, sámi vuorasolbmuid dearvvašvuođa deaivvadeapmái ja sámi teavstta ja jiena bidjamii váibmovuolggaheddjiide.
Marie Louise Somby govven

Oažžu Sámi Ráđi bargostipeandda

Sámiráđi kulturlávdegoddi leat dál juolludan kulturdoarjagiid ja bargostipeanddaid 2019 ovddas. Golbma áigeguovdilis dáiddárat; Máret Ánne Sara, Akkil ja Sara Ajnnak, ožžo Sámiráđis bargostipeandda doarjjan sin dáiddalaš bargguide.

Røros juovlamárkanat logi jagi juo

Røros márkanat, mat lágiduvvojit guovvamánus, leat guhká geasuhan eanemus olbmuid buot Trøndelága márkaniid gaskkas. Dál lea logát jahki go doppe lágidit juovlamárkaniidge, ja dat orrot geasuheamen olbmuid seammá bures go guovvamánu márkanatge.

– Stádas ii leat vuođđu lohkat ahte guohtumat leat heajut

Stáhta iežas dutkamat čájehit ahte guohtoneatnamiin ja bohccodeattus ii leat mihkkege sivaid. – Stáhta orru baicce geavaheame dajahusa “heajos guohtumat” man nu eará siva geažil, lohká Tor A. Benjaminsen, gii ieš jođihii dutkamiid.

– Jus stáhta ii doahttal ON, de olles Sámi servodagas leat hástalusat

Sihke Jovsset Ánte Sara áššis ja bieggamillopárkka áššis Åarjel Fovsen Sijtes lea Ráđđehus geažuhan ahte ON:s ii leat mearridanváldi Norggas.  – Jus Norgga stáhta ii beroš ON ávžžuhusaid čuovvulit, de mis buohkain leat hástalusat.

JOVSSET ÁNTE II NJUOVA

Jovsset Ánte Sara advokáhta Trond Biti dieđiha dál ahte Jovsset Ánte Sara ii jeagat eiseválddiid njuovvat 265 bohcco ovdal ođđajagi.

- Fertejit sisabahkkemiid bissehit

Stáhta iežas dutkamat čájehit ahte guohtoneatnamiin ja bohccodeattus ii leat mihkkege sivaid. –  Nu guhká go váldet arealaid bozoadoalus, de jotket lohkat ahte lea beare olu boazu, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Snoasa doaibman 10 jagi sámi giellahálddašanguovlun

Lea badjel 10 jagi áigi go Snoasasearvvai sámi giellahálddašanguvlui. Vaikko eai dovdda vel olahan visot mihttomeriid, de leat sihke máttasámi servodagas ja gielddas duhtavačča bargguin man leat čađahan giela ektui.

Stáda gohčoda Pedera lobihis boazodoallin

20 jagi áigi son oaččui eagis doalu. Eiseválddiid beales šattai ollu moivi ja 2016:s son massii visot boazodoallorivttiid. Dál lea vuoittáhallan guovtti dikkis, ja diggegolut leat gártan juo badjel 800 000 ruvnnu. – Barggan iežan rivttiid ovddas dassái go reastaluvan, lohká Peder Sokki.

– Eat dárbbaš čuovvut ON gohččuma

ON:a Nállevealahanlávdegoddi (CERD) ávžžuha mearrádusastis juovlamánu 10. beaivvi 2018 Norgga dalán bissehit bieggamillohuksemiid Åarjel Fovsen Sijte guohtuneatnamiin. Ráđđehus advkáhta ii loga Norgga dárbbašit dán čuovvut.

Ovddádusbellodat mieđiha boasttuvuođaid boazodoallolágas

Ovddádusbellodaga sámediggeáirras Arthur Tørfoss mieđiha ahte boazodoalloláhka ii suddje nuorra boazodolliid. – Juohkehaččas galggašii leat riekti eaiggádit unnimusat 250 bohcco, muhto de ferte boazodoalloláhka rievdaduvvot. Jáhkán ahte Jovsset Ántte áššiin ii sáhte šat dahkat maidege, go dan lea Alimusriekti gieđahallan, lohká son.

Sámediggi gáibida eiseválddiid vuordit

Odne iđđedis gáibidii Sámediggi Norgga eiseválddiid vuordit bággodoaimmaid čađahit, dassái go ON Olmmošvuoigatvuođalávdegoddi cealká áššis.Dušše Ovddádusbellodat vuosttildii ráđi árvalusa.

– Dánsu Beyoncéin dan botta go Jovsset Ánte gillá

Dan botta go Jovsset Ánte Sara doarru iežas deháleamos ášši ovddas Sámis, de lea Norgga stáhtaministtar Mátta-Afrihkás dánsume Beyoncéin ja viežžame dásseárvobálkkašumi.

Siiddut