Ođđasat

Guoli, muhto bierggu ii beasa doalvut ásahussii

Norgga biebmolágat gártet Sápmái hirbmat moalkájin. Dan botta go guoli, maid ieš leat goddán, ja šattuid man ieš leat čoaggán sáhtát dás rájes priváhta olmmožin doalvut ásahusaide, de šattat uvssas jorggihit bohccobiergguin, maid ieš leat gieđahallan.
Ásahii nuvttá kafea veahki dárbbašeddjiide

Válljii eallima ja veahkehišgođii earáid

Ingress: Ole Bæverud (45) lei nu lahka jápmima gárrenmirkkuid geažil, ahte ii oaidnán eará ráđi go válljet eallima ja jápmima gaskka. Son válljii eallima ja válljii veahkehišgoahtit earáid, geat leat sullasaš dilis.

Saemien Sijte čohkke ođđa muittuid

Ávvudeamit dávjá boktet muittuid ja dáid beivviid leage 50 jagi áigi go vuosttaš sámi oahppit álge Snoasa sámeskuvlii. Saemien Sijte lea čohkken govaid, aviisačállosiid ja eará dávviriid skuvlla historjjás. Dasa lassin dokumenterejit dálá ja ovddeš ohppiid, geat fitnet čájáhusas.

Huksejit gievkkaniid buhcciidruovttuide

Norgga Ráđđehus áigu álggus geavahit 48 miljovnna ruvnno huksegoahtit muhtin rájes buhcciidruovttuide gievkkaniid.
Norgga Ráđđehus dáhttu buoridit vuorrasiid biebmovásáhusaid

– Sámis galget boarrásiidda guossohit sámi biepmu

Biebmu ja boradeapmi lea okta deháleamos áššiin eallimis, maiddái dalle go boarásnuvat. Sámediggeráđđi Berit Marie E. Eira ávžžuha sámi suohkaniid muitit boarrásiid ja guossohit sidjiide albma sámi árbevirolaš biebmu.

Oažžu ruhta- čoagginveahki skuvlamánáin

Leavnnja mánáidskuvla čoaggá ruđa Mama Sara skuvlii Tanzaniai. Mama Sara illuda.

Doarju Ássanmiella- prošeavtta

Sámediggeráđi mielas lei Finnmárkku spábbačiekčanlihtus nu buorre doaibma, mii bovttii ássanmiela Sápmái. Dál dorjot prošeavtta joatkima 300 000 ruvnnuin.

Ceggen alliánssa vuosttildit bieggafápmoindustriija

Máŋga joavkku leat dál ovttas vuosttildeame bieggafápmoindustriija Sámis. Mannan vahku joavkkut čoahkkanedje Mussirii plánet movt alliánsa bargá.

Pippi sukseassa

Beaivváš Sámi Nášunála teáhtera Pippi čájálmas lea nu máilmmi beakkán ahte juohke čájálmas lea dadjat juo spággadievva. – Dát leamaš sukseassa. Oastet fal bileahtaid ovddalgiiti neahtas, de it dárbbat uvssas jorgalit.

– Eat beasa dálge seamma dássái go Norgga servodat

Sámi servodat ovdána lávkkážiid mielde. Ii dánge jagi goaikkehan sámi servodahkii nu olu go Sámediggi lei vuordán. 
Dáhttot bisuhit sámi girjebussiid

Vuosttildanakšuvdna Sámedikki vuostá

Jus Sámedikki mearrádus bissu, de bisánit sámi girjebusset 2020:s. Dat lea suhttadan ollugiid ja masá 500 olbmo gáibidit dál Sámedikki jorggihit áššis.

1,1 miljovnna ruvnno čalmmustahttit eamiálbmotgielaid jagi

Ráđđehus lohpidii gieskat SÁMi ođasmagasiinnas vuoruhit eamiálbmogiid giellajagi. Stádabušeahta olis Ráđđehus árvalage 1,1 miljovnna ruvnno Sámediggái čalmmustahttit Riikkaidgaskasaš eamiálbmotgielaid jagi 2019.

– In cokka liikabiktasa iežan konfirmántii

Moadde vahku lea debáhtta jorran maŋŋel go konfirmánttaid váhnenčoahkkin mearridii ahte Guovdageainnu konfirmánttat galget vilges káhpa coggat konfirmašuvdnii. Duojáris ja eatnis Margrehe Niillasanieida Buljos váibmu jur čierrugođii go gulai sága.

– Leat váhnemat geat dáhttut káhpaid

Guovdageainnu konfirmánttaid váhnenčoahk-kimis dat váhnemat mearridedje ovttajienalaččat ahte dáhttu káhpaid konfirmánttaide.
Garra digaštallamat maŋŋel go váhnenčoahkkin mearridedje vilges káhpa konfirmánttaide

– Váhnemiin iige báhpas leat váldi bágget káhpaid konfirmánttaide

Mearrádus cokkahit Guovdageainnu konfirmánttaide vilges káhpaid lea bullehan garra digaštallamiid. Dál lohká Guovdageainnu searve- godderáđđi ahte ii oktage sáhte ráđi mearrádusa hilgut ja konfirmánttaid besset gárvodit movt háliidit konfirmašuvdnabeaivái.

- Stuorra beaivi Saemien Sijtii ja Sápmái

Saemien Sijtii beassá viimmat huksegoahtit ođđa vistti. Nu lohpida Norgga Ráđđehus stádabušeahta oktavuođas mii almmuhuvvo vuossárgga.

Siiddut