Ođđasat

Ollu váhnemat čoahkkimis givssideami vuostá

Guovdageainnu nuoraidskuvlla rektor lágidii maŋŋebárgga eahkedis váhnenčoahkkima givssideami birra, danin go aiddo lágiduvvon várreskuvlla ja konfirmántaleairra oktavuođas lea beaggán ollu givssideapmi. Čoahkkimii serve maiddái politiijat.

Dál váilot vel oahppit

Cuoŋománu 15.beaivvi lea ohcanáigemearri Nord universitehta viđa jahkásaš mátta- ja julevsámegiela oahpaheaddjiohppui, mii álgá boahtte čavčča.
Govvagiisá:

Čohkke sámi historjjá

Svein Solheim čohkkegođii Guovdageainnu boares govaid, go son háliidii seastit govaid ja gávnnahit geat dain ledje ja gos dat ledje govvejuvvon. Dál su Govvagiisá lea viidon mealgat dan ektui, maid álggus jáhkii.

Goikebiergguin stuorra loahpagilvui

Mannan čavčča vuoruhii Guovdageainnu fitnodat «Kautokeino Rein» ođđa designa ja ođđa buktaga man leat gastašan “goike duottargollin”. Jo dán jagi sáhttet sii vuoitit «Det Norske Måltid» loahppagilvvus iežas buktagiin.

Mearridii joatkit rektorin

Jan Gunnar Johansen celkkii eret virggistis giđđadálvvi, muhto gesii ruovttoluotta eretcealkima ja mearridii joatkit Kárášjoga vuođđoskuvlla rektorin.

FeFo-stivra jienastii doarjut Nussira ruvkedoaimma

FeFo stivra ii lean ovtta oaivilis stivračoahkkimis Báhcavuonas go galge addit gulaskuddancealkámuša Fálesnuori ruvkedoaimma hárrái.
FeFo-stivra miehtá ruvkedoibmii:

Ášši ii leat vel mearriduvvon

Vaikko FeFo-stivra leage gulaskuddancealkámušas miehtán ruvkedoibmii, de Inger Eline Eriksen Fjellgrenda lohká ahte ášši ii leat vel mearriduvvon. Vuos galgá Sámediggi buktit iežas cealkámuša.
Federal Genius og Kusk Sandra Bueng Hansen
Heastafámut Unjárggas

Bueng-bearaš vuittii muitogilvvuid

Ollugat čoahkkanedje heasttaideasetguin Unjárgga doalvegilvvuide mannan lávvardaga. Gii vuoittášii Johan Mikkel Buenga muitogilvvuid?
Isak Mathis O. Hætta

Veterána dáistala dáloniid vuoigatvuođaid beales

Isak Mathis Hætta (49) válljejuvvui Guovdageainnu dáloniid listta evttohassan Sámediggái Ávjovári maŋimuš áirrasin, ja joatká dál viđát áigodaga Sámedikkis. Son leage dál guhkimusat leamaš sámiid ráđđeaddi orgánas. Son bargá ain dáloniid vuoigatvuođaid ovdii.

- In gáđa

Vibeke Larsen lea leamaš 12 jagi Sámedikkis, muhto dán čavčča son čuovvu Sámedikki ordniiduvvama siidolinjás. Su ođđa bellodat, Šiella, ii ožžon doarvái jienaid, vai livččii ožžon ovttage áirasa Sámediggái. Nuba son lea vuosttaš sámediggepresideanta, gii ii válljejuvvo ođđasit Sámediggái.
Ronny wilhelmsen

– Mun ledjen sámegielkurssas dan botta go Aili jođii

Bargiidbellodaga presideantaevttohas Ronny Wilhelmsen sávvá lihku NSR:i válgavuoittuin. Son oaidná mannan čavčča fápmosirdáseami váikkuhan ollu válgabohtosii:

– Viimmat máhccan

Aili Keskitalo fertii guođđit presideantta stuolu Sámedikkis ovdal jahkemolsašumi. Dan rájes son lea johtán eanaš áiggi.

Mii geavvá Sámis?

Dát vahkku lea dego Ábeskovu biergovovnna ráidu, ja gávdnat politihkkáriid juohke sajis.
Moaitá NRK Sámi:

– Buohkat berrejit leat seamma dásis

Dan oaivvilda Åarjel-Saemiej Gïelh (ÅaSG) bellodaga vuosttaševttohas Ellinor Marita Jåma, gii lea behtohallan vuogis mainna NRK Sápmi lea čađahan válgadigaštallamiid ovdal sámediggeválggaid. Sii dovdet ahte sin bellodat ja muhtun eará bellodagat leat hilggohallan.

Doarju oktii lokaliserema

Sámediggi lea bivdán Statsbygg dahkat čađahaniskamuša Beaivváš sámi našunálateáhtera ođđa teáhtervistti váras, ja dat lea dál gárvvis.

Duhtavaš ođđa ortnegiin

Álbmotregistaris galgá leat vejolaš registreret hállá go sámegiela. Dat lea Sámedikki ja Finánsadepartemeantta gaskasaš konsultašuvnnaid boađus. Sámedikki presideanta Vibeke Larsen lea duhtavaš dainna.

Siiddut