Ođđasat

Mearrasámi ealáhusstrategiijat meannuduvvojit dievasčoahkkimis

Sihkkarastin dihtii ealasis rittu ovddida sámediggeráđđi Sámedikki mearrasámi ealáhusstrategiijaid meannudeapmái Sámedikki dievasčoahkkimii juovlamánus.

– Iešguđet gielladilit dárbbašit iešguđet ortnegiid

Sámediggeráđđi ovddida ášši giellaguovllu ja suohkankategoriijaid birra dievasčoahkkimii juovlamánus. – Iešguđet guovlluid gielladilli dat galgá leat vuođđun boahtteáiggi giellaplánemii, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Ođđa bušeahttamálle beavttálmahtášii Sámedikki

Sámediggi háliida ođđa málle rámmaruhtadeami ja konsultašuvnnaid várás Sámedikki bušeterema oktavuođas. Dat danne vai ollašuhttojuvvo álbmotrievttálaš iešmearridangáibádus, ja oažžun dihtii eanet friijavuođa politihkalaš vuoruhemiide Sámedikkis ja beavttálmahttin dihtii Sámedikki.

Ilus go nuoraid vuoruhit

Sámediggi juolluda 2,18 miljovnna kruvnno musihkkaalmmuhemiide 2017. Marja Mortensson lea movtta go lea ožžon 80.000 kruvnno doarjaga ođđa skerrui maid navdimis almmuha boahtte jagi.

– Cuvkejehket jávohisvuođa seksuála veahkaválddi birra

Norgga árktalaš universiteahtas Tromssas lea aiddo báliid ilbman nákkosgirji, man mielde eanet sámi nissonat almmuhit veahkaválddi, go etnihkalaš norgalaš nissonat

Mii geavvá SÁMIS?

Jáhkke dahje it – lea Kárášjogas gos geavvá dán vahkkus (ja Sámedikkiin ii leat mihkkige dahkamušaid)! Dasa lassin fállá Plassje dán jagi čaffadeamos činubeaivvi, ja beaska lea viimmat máhccan beaivválaš bivttasgeavaheapmái. Ah. November rain.

– Dehálaš sámevuođa nannemii

Ovddit lávvardaga rahppui ođđa Oslo Sámi Viessu, gosa ledje čoahkkanan birrasii 200 sámi miehtá oaivegávpot guovllu.

Sámi nissonáŋgiruššan

Sámi gažaldagat eai dávjá iđe Norgga agendai. Ovdamearkka dihte sámi nissonáššit leat unnit eanet jávkosis. Dainna háliidii «Kvinnefronten» nisson-njunuš dahkat juoidá ja bovdii danin 3 sámi nissona digaštallamii BRØL-konferánsii Osloi mannan lávvardaga. Fáddán lei feminismma máŋga jiena.

Ođđa bargosajit Microkreditt vehkiin

Deanu fitnodat SEG (Sámi Ealáhus- ja Guorahallanguovddáš) lea Microkreditt prošeavttaiguin veahkehan ásahit ođđa bargosajiid Lujávrái, sámi guovllus Murmánskka Oblastas Ruoššas.
Rahpet dárogiel girjeossodaga

Márkanfievrridit minisemináraiguin

John Trygve Solbakk muitala ahte sii fertejit jurddašit eará láhkai go dábálaš lágadusat. Danin sii lágidit fáddásemináraid girjealmmustahttimiid oktavuođas. Semináraguossit gal orro liikomin jurdagii.
Golggotmánu 23.-29.beivviid

MII GEAVVÁ SÁMIS?

Dán vahku dáhpáhuvvá Sámi oarjjimus riikka oaivegávpogis, namalassii Oslos.

Illuda ođđa sámedálu rahpamii

Go Oslo Sámi Viessu rahppo ihttin, de lea Ann Finbog daid gaskkas, geat duođaid illudit.

Bálkkašupmi SámiSosterii

Eurohpa parlameanta geigii mannan vahkkus SámiSosterii eurohpa álbmotláhttu-bálkkášumi Brysselis. – Movttiidahttá searvvi bargat ain eanet sámiid ovdii.

Sofia Jannok Skábmagovaide

Okta sámemusihka šearrámuš násttiin, Sofia Jannok, boahtá jagi 2018 Skábmagovaide Anárii.

Balto šaddá Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddin

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo nammadii Guovddášbellodaga Anne Toril Eriksen Balto (40) ođđa politihkalaš ráđđeaddin bearjadaga.

Gealdagasas Gonagassii

Juohke njealját jagi mánát vurdet gealdagasas beassat oaidnit iežaset gonagasa. Ja erenomáš gelddolaš láve guovtti mánnái, geat liđiin beassaba vuostáiváldit su.

Siiddut