Ođđasat

Sámediggi gáibida eiseválddiid vuordit

Odne iđđedis gáibidii Sámediggi Norgga eiseválddiid vuordit bággodoaimmaid čađahit, dassái go ON Olmmošvuoigatvuođalávdegoddi cealká áššis.Dušše Ovddádusbellodat vuosttildii ráđi árvalusa.

– Dánsu Beyoncéin dan botta go Jovsset Ánte gillá

Dan botta go Jovsset Ánte Sara doarru iežas deháleamos ášši ovddas Sámis, de lea Norgga stáhtaministtar Mátta-Afrihkás dánsume Beyoncéin ja viežžame dásseárvobálkkašumi.

Raporteren stáda bággonjuovvanplánaid ON:i

Sámediggi lea Ovttastuvvan Našuvnnaid nállevealahanlávdegoddái raporteren Norgga stáda plánaid bákkus njuovvat Jovsset Ánte Sara ealu ovdal go ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddi lea beassan geahččat ášši.

Riŋgii eanandoalloministarii

Sámediggeráđi Silje Muotka riŋgii Norgga eanandoalloministarii. – Ávžžuhin sin vuordit bággonjuovvamiin dassái go ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddi lea cealkán áššis.

– Jovsset Ánte ii galgga dárbbašit šat okto doarrut

Mari Boine konsearttas NSR ávvudeame oktavuođas hirpmástuhtii Mari garra politihkalaš čalmmustahttimiin doarjun dihte Jovsset Ánte Sara. Mari birastahtte fáhkkestaga njeallje nissonolbmo, geat lovttohalle suohpana čájehan dihte ahte sii dorjot nuorra boazodoalli.

– Lean nu suhttan Norgga eiseválddiide  

Norgga Sámiid Searvvi 50 jagi ávvodoalut eai šaddan nugo plánejuvvon. Dat, man hejot ja badjelgeahččamiin stáda lea gieđahallan Jovsset Ánte Sara, čuozai garrasit ávvudeapmái. – Mun lean nu suhttan Norgga eiseválddiide dál, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Stáhta áigu jávkadit su

Lea reaškkas ja eallin beaivelanjas. Sii šurret ja okta nubbe gáfegohppu guorrana. Risten Máret Ánne Sara (1) oažžu eanemus beroštumi ja finada buohkaid askkis dáikime. Dán jagi juovlaskeaŋka Jovsset Ánte Sarai (26) lea juo boahtán. Stáhta áigu njuovvat su ealu, su eallima.   
Girjeságastallan

Kathrine Nedrejordain su girjji “Forvandlinga” birra

Kathrine Nedrejord lea áigeguovdil románain veagalváldima birra, Forvandlinga, maid son lea čállán iežas vásáhusaid vuođul. Dan olis son finai gieskat Kárášjoga girjerájus, gos Kirsi Paltto láidestii ságastallama suinna. Dá beasat lohkat oasi ságastallamis.
Ráđđehus doarju sámi buohccidivššároahpu

– Illusáhka sámi servodahkii

Sámi allaskuva illuda. Ráđđehus lea mearridan álggahit sámi buohccidivššároahpu. Dat álggahuvvo 2020:s.
Oslo Sámiid Searvi ávvudii 70-jagi

Oslo gávpogii skeŋkeje luođi

Luohti lea bivnnuhat go goassege ovdal ja Oslo Sámiid Searvvi 70-jagi ávvudeames de geigeje luođi Oslo gávpogii.

Illu - ođđa sámi mánáidbiktasat ilbman

7000 mánáidbiktasa leaba buvttadan. Juo ovdalgo vuovdigođiiga neahtas, de leigga juo vuovdan 1000 biktasa.

Skuvlla-Biehtár Ánne show geasuhii Kárášjogas

Viimmat lágiduvvui sáme-show, mas ii láittastuva sekunddage. Ja jos don gáttát showa dakkárin, maid dušše geahčat ja guldalat, de gal jáhkát boastut, go dán showii besse buohkat mielde!

Máttasámi boazodoallit eai luohte eiseválddiide

Dan botta go gaskamearalaš norgalaš luohttá eiseválddiide, de čájehit dutkanbohtosat ahte máttasámi boazodolliin lea unnán jáhkku politihkkáriidda ja Norgga stáhtii. Boahtte vahkus geahčadišgohtet boazodoallolága, ja árvalit earet eará rievdadusaid, maid vehkiin šattašii fas luohttámuš eiseválddiide.

– Deanu luossabivddu ferte dikkis čoavdit

Ođđa láhka mii suovvá Mátta-Suoma bartaeaiggádiid bivdit Deanu maiddái Norgga bealde, lea goarádussan báikkiolbmuide. Deanu luossabreavaeaiggádat stevdnejit stáda, jus eai rievdat lága, man ii oktage báikkálaš olmmoš fuola.

Hásttuha buohkaid searvat giellaloktemii!

Son dáhtušii eambbo sámegiela oaidnit ja lohká eamiálbmogiid giellajagi leat buorre álgun oainnisin dahkagoahtit sámegiela juohke arenas.

Siiddut