Ođđasat

Hásttuha buohkaid searvat giellaloktemii!

Son dáhtušii eambbo sámegiela oaidnit ja lohká eamiálbmogiid giellajagi leat buorre álgun oainnisin dahkagoahtit sámegiela juohke arenas.

– Giitevaš geahčastagaid ja mánáid reaškasa vurken váibmui

Daid beivviid go Hilde-Márjá Johnsen sáhttá interneahtta bokte gulahallat, de čálista son dieđu SÁMi ođasmagasiidnii ja muitala iežas veahkkebarggu birra Marokkos.
Nussir ášši mearriduvvo ovdal juovllaid

– Ráđđehus čorge meara, muhto gurre ruvkebázahusaid vutnii

Norgga Ráđđehus lea áiddo almmuhan ahte áigot veahkkin meara čorget. – Šaddá dalle oba imaš go seamma Ráđđehus suovvá Nussira gurret ruvkebázahusaid njuolgga vutnii. Movt dan áigot čilget riikkaidgaskasaš dásis?, jearrá sámediggeráđi Silje Muotka.
Giella, mánát, nuorat, Mátta-Sápmi ja riekteproseassat lea Sámediggeráđi váldodoaimmat 2019:s.

Vuoruhit giela ja riekteproseassaid

– Mu mielas mii čájehat dáinna bušeahtain jienasteddjiide ahte mii doallat dan maid lohpideimmet sidjiide, vaikko stáhtabušeahtta addá unnán ovddideapmái, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen.

Girječálli leahkasta beakkálmasaid eallima

Susanne Hætta lea sámi girječálli, geasa beakkálmasat luhttet nu olu, ahte suvvet čállit iežaset eallimis. Son lea áiddo almmuhan girjji sámi stuorámus govvadáiddára Synnøve Persena birra.

– Mis váilot resurssat

Sámi allaskuvlla rektor, Gunvor Guttorm, ipmirda máttasápmelaččaid. Son áinnas fálašii máttasámegiel oahpu juohke jagi.

–Mátta Sápmi maid dárbbaša ollesáigge oahpu

Snoasa gieldda ovdalaš giellabargi, Sara Marja Magga váivašuvvá go lea nu moalkái ja áddjás bargu gazzat máttasámegiela oahpu. Dál sávvá son ahte fargga šattašedje ollesáigge oahput maiddái Mátta-Sápmái.

– Bissehetnot veahkaválddi

– Dál lea doarvái. Mii eat sáhte šat dohkkehit ahte juohke viđat sámi nisu gillá seksuála veahkaválddi. Lea surgat lohkat daid sámi nissoniid muitalusaid, geat leat mediain muitalan dan birra, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Čájehit Johan Kaavena eallimis ja šiella čoakkálmasa

Bearjadaga rahppo čájáhus Johan Kaavena birra Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin. Čájáhusas beassá maiddái oaidnit šielaid, mat gávdnojit musea vuorkkáin.

Goarostii proteastagávtti

Charlotte Solli Larsen (22) lei nu dolkan sámi vašálaččaide, geat besset friddja hearjidit almmolaš aviissaid kommentárasajiin, ahte goarostii albma proteastagávtti.

Guđii Mátta-Ameriikka Mátta-Sámi dihte

Muhtin beaivvi 90-logus lea Anita Dunfjeld Aagård Equadoras. Son lea vuolgán Mátta-Ameriikkii oahppat spánska giela, muhto justa dán beaivvi lea áibbas eará giella su jurdagiin. Fáhkka lea oahppat máttasámegiela nu stuoris ahte ii dieđe eará go páhkket koaffara ja máhccat fas Norgii.

Gumppe sáddejuvvon iskosiidda

Gumpe hearjidii guokte vahku Finnmárkku duoddaris ja gearggai goddit masá 50 bohcco ja sávzza ovdal go báhččui.

Geahčadišgohtet boazodoallolága

– Mii leat ilus dál go vuosttaš gearddi lea nammaduvvon sámi láhkalávdegoddi, lohkaba sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja NBR jođiheaddji Ellinor Marita Jåma.

Lihkku vuoittuin Ella Marie!

Odne vuittii Ella Marie Hætta Isaksen Stjernekamp nammasaš NRK gilvvuid. Sámi Ođasmagasiidna sávvá lihkku dehálaš vuoittuin.

Dehálaš máttasámi duodjegirji ilbman

Áibbas ođđa girji máttasámi duoji birra lea ilbman. Girječállit sávvet girjji veahkehit seailluhit kulturárbbi ođđa buolvvaide.

– Mánáidgárddit besset gohkket bierggu man ieža leat njuovvan

Guhká leat sámi mánáidgárddit bártidan, go eai leat beassan málestit bierggus, maid leat háhkan go ieža leat leamaš njuovvame.

Siiddut