Magasiidna

– Sámegiella hástalussan go buot digitaliserejuvvo

Eambbo ja eambbo almmolaš dieđut ja fálaldagat digitaliserejuvvojit. Dát lea duođaid stuorra hástalus go sámegielagat galggaše beassat gulahallat almmolaš ásahusaiguin iežaset gillii.

Mii – Gos – Goas? 17 - 24.08

SÁMi ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Son lea duiskalaš ja bargá máttasámegiela doavttergrádain

Dáid beivviid johtá nuorra, duiskalaš gielladutki miehtá Mátta-Sámi. Su mihttomearri lea dokumenteret ja čilget máttasámegiela. Lea 70 jagi áigi go sullasaš bargu lea dahkkojuvvon.

Kárášjohkalaš čáhcealmmái gearggus NM gilvvuide

Mannan vahkkoloahpa šattai Joachim Olsen nubbin buoremussan čáhcecrossa EM-gilvvuin mat lágiduvvo Soađegilis. Vahku geažes geahččala šaddat norggameašttirin. 
Susanne Næss Guttorm vuittii Miss Norway gilvvuid:

Dál son ráhkkana Miss Universe-gilvvuide

Justa dál lea áiddo šaddan Miss Norway Susanne Næss Guttorm (21) bosihan ruovttus. Dál čavge sámenieida Osloi ráhkkanit ovddastit olles Norgga Miss Universe-gilvvuin.

Mii – Gos – Goas? 10 -17.08

SÁMi ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Heastafeasta Kárášjogas

Sii deddet 10-20 geardde unnit go heasta ja illá ollet dan gáibbe vuollai ge. Kárášjoga nieiddat eai bala gal jiehtanaseallis ja áinnas čájehit SÁMi ođasmagasiidnii movt sin heastabiras lea.

Sámi ovdavázzit geat guđđe politihka

Lea fargga 30 jagi golihan dan rájes go Sámediggi ásahuvvui. 1989 rájes leat birrasiid 300 politihkkára masá 30 iešguđetge bellodagas leamaš mielde hábmeme sámepolitihka. Muhtimat leat leamaš hui oidnosis guhkit áigge. Soapmásat fas leat dušše finihan politihkalaš eallimis.

Govvemiin dokumentere garraduoji

Garraduodji lea dehálaš oassi sámi kultuvrras. Muhtimat leat duddjon eallinagiset, earát fas oahpahallet. Dál muhtun duojárat dokumenterejuvvojit govvema bokte.

Mii – Gos – Goas? 03 -10.08

SÁMI ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Finnmárku árvvoštallá stevdnet Norgga ráđđehusa

Finnmárkku ja Tromssa fylkkaid ovttastahttimis sáhttet šaddat dramáhtalaš váikkuhusat. – Lea dramáhtalaš, muhto árvvoštallet váidit mearrádusa Stuorradikki dárkkistanlávdegoddái ja vaikko vel doalvut ášši Norgga duopmostullui.

Lágahis boazodoalloguovllut leat stuora oaivebávččasin

Boazodoalloguovllut Norgga ja Ruoŧa riikkarájá goappatge bealde leat gártan stuora oaivebávččasin sihke Sámedikkiide ja Norgga ja Ruoŧa eiseválddiide. Čakčat galget bealit fas deaivvadit, go eai leat nagodan soahpat ođđa konvenšuvnna.

Poehtalaččat doarru vuoigatvuođaid ovddas

​​​​​​​Son lea vásihan vašuheami, cielaheami ja čorpmaid. Go geađgeruossa vel ceggeje lávu lusa, de balai iežas heakkas. Duostilis Ánná Káisá Partapuoli doarru bearraša vuoigatvuođaid ovddas, lávddis ja poehtalaččat.

Lea eallinagi bargan Máttasámi ovddas

​​​​​​​Sakka Nejne lea eanaš ollesolbmo eallinagis ovddidan máttasámegiela. Go nuorran bargagođii giela ovddidemiin, máttasámegiella lei juo oalát jávkame. Dál illuda go eambbosat leat sámástišgoahtán, muhto oaivvilda ahte lea ain olu bargu sihkkarastit ahte giella seailluhuvvo.

– Gárvot Márkomeanuide dego livččii 2118

Leatgo gearggus dán vahkkolohppii ja dán jagi Márkomennui? Festivála buvttadeaddji cavgila áibbas erenoamáš áššiid dan hárrái movt dán jagi gárvodat go dollet Gállogieddái.

Mii – Gos – Goas? 27.07-03.08

SÁMI ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Siiddut