Magasiidna

Finnmárku árvvoštallá stevdnet Norgga ráđđehusa

Finnmárkku ja Tromssa fylkkaid ovttastahttimis sáhttet šaddat dramáhtalaš váikkuhusat. – Lea dramáhtalaš, muhto árvvoštallet váidit mearrádusa Stuorradikki dárkkistanlávdegoddái ja vaikko vel doalvut ášši Norgga duopmostullui.

Lágahis boazodoalloguovllut leat stuora oaivebávččasin

Boazodoalloguovllut Norgga ja Ruoŧa riikkarájá goappatge bealde leat gártan stuora oaivebávččasin sihke Sámedikkiide ja Norgga ja Ruoŧa eiseválddiide. Čakčat galget bealit fas deaivvadit, go eai leat nagodan soahpat ođđa konvenšuvnna.

Poehtalaččat doarru vuoigatvuođaid ovddas

​​​​​​​Son lea vásihan vašuheami, cielaheami ja čorpmaid. Go geađgeruossa vel ceggeje lávu lusa, de balai iežas heakkas. Duostilis Ánná Káisá Partapuoli doarru bearraša vuoigatvuođaid ovddas, lávddis ja poehtalaččat.

Lea eallinagi bargan Máttasámi ovddas

​​​​​​​Sakka Nejne lea eanaš ollesolbmo eallinagis ovddidan máttasámegiela. Go nuorran bargagođii giela ovddidemiin, máttasámegiella lei juo oalát jávkame. Dál illuda go eambbosat leat sámástišgoahtán, muhto oaivvilda ahte lea ain olu bargu sihkkarastit ahte giella seailluhuvvo.

– Gárvot Márkomeanuide dego livččii 2118

Leatgo gearggus dán vahkkolohppii ja dán jagi Márkomennui? Festivála buvttadeaddji cavgila áibbas erenoamáš áššiid dan hárrái movt dán jagi gárvodat go dollet Gállogieddái.

Mii – Gos – Goas? 27.07-03.08

SÁMI ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

– Ovttastahttin ii gula Sámediggái 

Gieldaministtar Monica Mæland ii loga Tromssa ja Finnmárkku ovttastahttima dakkár áššin, man hárrái galggašii konsulteret Sámedikkiin. Dan imašta sámediggepresideanta.

– Sámás dárogillii maid

Gründer ja boazodoalli Unni M. Fjellheim dáhtošii sámegiela ja kultuvrra eambbo oidnosii dáčča servodagas. Danne hásttuha son olbmuid geavahit sámegiel sániid dárustettiin.

Mii – Gos – Goas? 20.07-27.07

SÁMI ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Gearggus cuvket ovdagáttuid

15 jagi leat sámi nuorat johtán miehtá Norgga muitaleamen nuoraide sápmelaččaid birra. Riddu Riđus geigejedje diimmá Ofelaččat barggu viidáseappot ođđa jovkui.

Hirbmat duhtavaš Riddu Riđuin

Masá 7000 olbmo fitne Riddu Riđus. Dá čájehastit veahá govaid Norgga stuorámus eamiálbmotfestiválas.

Mii – Gos – Goas? 13.07-20.07

SÁMI ođasmagasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii – Gos – Goas?” spáltii!

Girjebusse – máttasámi ovddideaddji

Fargga 25 jagi lea girjebusse johtán máttasámi gielddaid gaskka. Duháhat miillat leat boatkanan dan nammii, ahte fállat máttasápmelaččaide girjjiid iežaset gillii.

- Mis lea máilmmi buorre Riddu Riđđu prográmma

Boahtte vahku álgá festivála, man sihke mánát, nuorat ja ollesolbmot vuorddašit. Riddu Riđus leat máilmmi olu fálaldagat buohkaide, ja prográmma lea spagga dievva buori artisttaiguin.

– Maŋimuš mátki ii lean duššái

Boares busse, mas leat 20 lullisámi boazodoalli, guođđá Norgga Boazodolliid Riikkasearvvi vuosttaš čoahkkima Tromssas. Fáhkka, Dunndaravuomis, busse ovdajuvla bávkkeha, iige vuoddji nagot stivret. Busse gártá Ranjoga garra rávdnjái. 20 mátkkošteaddji dáistalit galbma čázis. 16:s eai máhccan ruoktot. Suoidnemánu 5. beaivve lei 70 jagi vássán lihkuhisvuođas, mii lei stuora roassun lullisámiide.

Siiddut