Magasiidna

Sávvá eambo sápmelaččaid dearvvašvuođasuorgái

– Nuorra sápmelaččat galggašedje váldit oahpu dearvvašvuođasuorggis ja ferte movttiidahttit eambo sámi dearvvašvuođabargiid sámi guovlluin, oaivvilda Ánne Lájla Westerfjell Kalstad.

Mii, gos, goas? 27.11 – 3.12

SÁMi magasiidna muitala juohke háve juoidá, mii ovddos guvlui dáhpáhuvvá Sámis! Bures boahtin min “Mii? Gos? Goas!” spáltii!
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Goalui mánnán – duhppegođii dietnasa

Sara Duoji eaiggát Karen Berit Sara Nedrejord muitala iežas gollon hui ollu mánnávuođas ja dan sivas válljii ulluin bargat. Son lea ráhkadan ullobivuid earáide badjel 30 jagi.
Oaivilčálus:

“Leago buot dát dušše divrras teáhter?”

“Dát lea muitalus didjiide geat čoahkkaneiddet Ohcejohkii 8.11.2017. Čálán dan maiddái didjiide, geat ehpet lean doppe.”
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Sámi muitalusaiguin speallomárkaniidda

Miksapix Interactive lea almmustahttán ođđa sámi máinnasspeallo-appa. Dat almmustahttui Norgga stuorámus dáhtaspeallomeassuin, SpillExpos, Lillestrømas mannan vahkkoloahpa. Dat lea vuosttaš sámi speallu, mii oba leage čájehuvvon doppe.

MII GEAVVÁ SÁMIS? 20.-26.11

Skábma lea viimmat oaidnán čuovgga ja juovlabeavdeáigodat lea álgán. Leatgo buohkat gávdnan iežaset siskkit patience?

Mii geavvá Sámis? 13.-19.11 

Čakčadálkkit leat dálkkodan min sielu, muhto čakčagoikásat leat ráđđen kultureallimis. Čakčastoarpmaid mielde bohtet lihkus fas feasttat, konsearttat ja sosiála eallin. Sámis dáhpáhuvvá ollu, vaikko doaimmahus leage beanta adjágasas Márkosámi váibmosis.
BLOGGA

Duskkálaš ekologalaš-vuohta

Mu jiellatfáddá media ja filmmaid lassin lea suokkardallat, vihkkedallat, imaštallat ja snuoggat dieđu das mo eallit ekologalaččat.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

4-5 vuodjinhearggis 70 heargái

Uule-Niiles dinii 300.000 kruvnnu go son álggii 2002:s, dál dine badjel 10 miljovnna kruvnnu ja fitnodat stuorru dađis.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Kvaliteahtta ja árbevierut váldun

Silje Flage Hermansen fállá kundariidda kvaliteahttaborramuša, dakkára go su mánnávuođas borre. Son maid málesta árbevirolaš sámi mállásiid iežas isida, mázelaš Jan Hermansena, vehkiin
Arvid Jåma 68 jagi

Historjá – bálkkašupmi – dáistaleapmi - moraš

Arvid Jåma lea bargan ollu máttasámi kultuvrra ja identiteahta ovdii, ja lea rahčan garrasit máttasámi vuoigatvuođaid ovdii.

Báhkka rytmmat ja geahčastagat

Dábálaččat Sápmi párkkas dánsot swinga, muhto odne gáffádagas jorggáhallet tango rytmmaide. Ii dáidde leat vuosttaš maid jurddaša Kárášjogas deaivat, dál go dálkkit čoaskugohtet.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Čaffadis nisu roahkkadis ámmátválljemiin

Sandra bargagođii guolásteaddjin 5 jagi dás ovdal ja osttii 2016 iežas fatnasa. Guhkes- proseassas oidnogoahtá dál geahči, go son viimmat lea ollašuhttimin plánaidis.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Duottargolli

Per Anders Bongo álggahii Kautokeino Rein 2003. Álggus son vuvddii torggas ja njuolga kundariidda. Skábmamánus 2016 soai bargagođiiga olles áiggis iežaska buvttadanlanjain. Anna Kristine Sokki Bongo lea váldán jagi friija barggustis, vai sáhttá bargat bearašfitnodagain.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Spoahkkalii alcces barggu

Marie Louise govvii álggus luonddu ja olbmuid. 2010 son mearridii dahkat dan alcces eallingeaidnun ja ozai govvenskuvlii maŋit jahkái. Dál son bargá govvejeaddjin olles áiggi.

Siiddut