Magasiidna

Jáhkká luođi šaddat bivnnuhin miehtá Eurohpa

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara čevllohallá hirbmadit go KEiiNO oaččui buot eanemus jienaid Eurohpa álbmogis. Vaikko fágaduopmáriin eai goaikkehan čuoggát, eaige de vuoitán Eurovision Song Contest -lávlla- gilvvu, de sátnejođiheaddji jáhkká Sámi musihka gullogoahtit miehtá Eurohpa.
KEiiNO vuittii Eurohpá álbmoga váimmu, vaikko eai vuoitánge ESC

– Dál ii leat go jurddašit boahtteáiggi birra

Fred René Buljo áhčči Klemet Anders Buljo lea Tel Avivas. Son lea nu gealdagasas ovdalaš semifinála ja jáhkká KEiiNO joavdá finalai ja vuoitá vel olles Eurovision Song contest gilvvu.
Duohtavuođakommišuvnna ávžžuhusat álbmogii:

– Váldet oktavuođa ja muitalehket iežadet historjjá

2022 čavčča geigejit Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna materiála ja rávvagiid Stuorradiggái. – Kommišuvdna háliida olbmuid muitalusaid ja vásáhusaid raportii. Lea dehálaš ahte válddát minguin oktavuođa.
Ráđđehus áigu čállit raportta rasismma birra:

– Eiseválddiid dáruiduhttin- politihkka lea sivvan dálá rasismii

Biehtár Ovllá Eira (30) lea válljen álgit studeantan ja váldit oahppoloana, vaikko sus lea alla oahppu militearas. – Dáruiduhttima dihte in máhte sámegiela. Dál gaccan giellaoahpu bálkká haga ja dasa lassin massán guokte jagi bargovásáhusa.

80% sihkar ahte KEiiNO vuoitá Eurovision Song contesta

Fred René Buljo áhčči Klemet Anders Buljo lea Tel Avivas. Son lea nu gealdagasas ovdalaš semifinála ja jáhkká KEiiNO joavdá finalai ja vuoitá vel olles Eurovision Song contest gilvvu.

Buokčala sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuhtii

Ole-Henrik Bjørkmo Lifjell jođiha sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuođa kártema ja guorahallama. Ulbmil lea jávkadit iešsorbmemiid ja psyhkalaš váttuid. Mii leat ságastan suinna.

Eva ja dáruiduhttima eará oaffarat galget dál kártejuvvot

Eva Sandersen Hetta fuomášii ollesolmmožin alddis sámi duogáža. Son lea okta sis geat leat gillán dáruiduhttima, man Stuorradiggi dál dáhttu kártet.

Sámediggi lea nammadan lahtuid boazodoallostivrii

Sámediggi ja Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta leat soahpan ahte geahčadit boazodoallostivrra nammadeami nannen dihtii sámi mieldeváikkuheami. Sámediggeráđđi lea dál nammadan lahtuid boazodoallostivrii jagiide 2019-2023.
– Lean doadján soames dávtti

Skohtercrossa lea garra, gelddolaš ja dramáhtalaš eallin

Skohtercrossa eallin lea aiddo dat maid oainnát crossabána alde: gelddolaš, ekstrema ja mearehis garas. Malene Trosten Andersen ja Edvard Moland leaba doadján ovtta nuppi dávtti, čielggi ja velá gillán olu sisvardimiid. Dattege eaba vuollán ekstremavaláštallamis heaitit.

Almmuhan iežas vuosttaš girjji dál

– Gos don leat, Elle? lea ođđa fikšuvdnagirji nuoramus nuoraide dahje stuorámus mánáide – ja maiddái buot ollesolbmuide, geain lea stuorra váibmu buriid muitalusaide, muitala aiddo “riegádan” girječálli, Kirse-Máret Paltto.

Ođđa guossemenestus Guovdageainnus

Sámi beassášmárkaniid Guovdageainnus gallededje badjel 4000 olbmo. Lea ođđa menestus, ja Guovdageainnus eai leat vel geargan visot loguid čohkket.
Kárášjogas leat rámis beassášdoaluin

– Beassášlávvardat lei buoremus beaivi

Kárášjogas leat duhtavaččat beassášfestiválain. – Leat leamaš badjel 3000 galledeaddji konsearttain ja KaraX gilvvuin. Dalle eat leat vel lohkan gallis gallededje daid unnit doaluid.
Lullisápmelaš vuittii Sámi Grand Prix girlpoweriin

– Oba buorre dovdu

Báktehárji uhtes ii dulden beassášlávvardaga, go lullisápmelaš Saara Hermansson almmuhuvvui Sámi Grand Prix lávlunoasi vuoitin.
KRONIHKKA . KRONIKK

Áigot go politihkkarat váldit ovddas- vástádusa sámegiela boahtteáiggis?

Dán jagi lea ON:a eamiálbmogiid giellajahki. Máilmmi máŋgga duhát gielas lea stuora oassi eamiálbmotgielat ja eatnašat dain leat garrasit uhkiduvvon. Ruoŧas leat alla áigumušat das dat geat bohtet iežá riikkain ja ásaiduvvet diehke galget oahppat ruoŧagiela vai beasaledje oassálastit servvodagas, buot dásiin. Muhto mii guoská sámegillii de eai gávdno áigumušat dan ektui got visot sámit, geat leat ovddeš politihkka geažil massán sihke gielladomeanaid, ja maiddái gielaset, galget beassat iežaset servvodagas oassálastit juohke dásis Maid háliida ođđa kulturministtar Amanda Lind ja ráđđehus olahit dáinna ja got Sámediggi áigo ovddidit ášši?

Goikat biergodáiggi

SÁMi Ođasmagasiinnas ráhkadat reportášaid sámi árbevirolaš eallimis man nu hámis. Dán háve leat fitnan boazodoalli ja Sámediggeráđi Berit Marie E. Eira luhtte oahppame movt ávkkástalat bierggus man ii leat nu álki goikadit. Son lea čeabeha ja njárččá ferdnen ja goikadan. Dáinna lágiin lea dus goikebiergu guovtti vahku sis.

Guovdageainnu beassášmárkanat

Lea veadjetmeahttun ovtta artihkkaliin muitalit čiekŋalit Guovdageainnu beassášmárkaniid. Prográmma lea spaggadievva smávit ja stuorát dáhpáhusain, sihke mánáide ja ollesolbmuide. Mii leat geahčastan prográmma.

Siiddut