Kultuvra

Guđii Mátta-Ameriikka Mátta-Sámi dihte

Muhtin beaivvi 90-logus lea Anita Dunfjeld Aagård Equadoras. Son lea vuolgán Mátta-Ameriikkii oahppat spánska giela, muhto justa dán beaivvi lea áibbas eará giella su jurdagiin. Fáhkka lea oahppat máttasámegiela nu stuoris ahte ii dieđe eará go páhkket koaffara ja máhccat fas Norgii.

Lihkku vuoittuin Ella Marie!

Odne vuittii Ella Marie Hætta Isaksen Stjernekamp nammasaš NRK gilvvuid. Sámi Ođasmagasiidna sávvá lihkku dehálaš vuoittuin.

Dehálaš máttasámi duodjegirji ilbman

Áibbas ođđa girji máttasámi duoji birra lea ilbman. Girječállit sávvet girjji veahkehit seailluhit kulturárbbi ođđa buolvvaide.

– Mánáidgárddit besset gohkket bierggu man ieža leat njuovvan

Guhká leat sámi mánáidgárddit bártidan, go eai leat beassan málestit bierggus, maid leat háhkan go ieža leat leamaš njuovvame.

Mii suovastit bierggu

Juohke vahku mii ráhkadit reportáša sámi árbevirolaš eallimis man nu hámis. Ovddeš áiggi, go jiekŋaskábet eai gávdnon, de lei dábálaš suovastit ja goikadit bierggu vai seailu guhká. Dán áigge suovas- ja goikebiergu leat albma herskot ja luksusborramuš. Searvva don maid suovastit biergguid.

Guoli, muhto bierggu ii beasa doalvut ásahussii

Norgga biebmolágat gártet Sápmái hirbmat moalkájin. Dan botta go guoli, maid ieš leat goddán, ja šattuid man ieš leat čoaggán sáhtát dás rájes priváhta olmmožin doalvut ásahusaide, de šattat uvssas jorggihit bohccobiergguin, maid ieš leat gieđahallan.

De lea neaskit ges

Vahkkosaččat ráhkadat reportáša sámi árbevirolaš eallimis, man nu hámis. Dát lea goalmmát oassi ráiddus mas oahppat gápmasiid dikšut. Duodjeinstituhtta lea dál oahpahan movt gávllut, gaccaštit ja sáltet gápmasiid, movt osttuid faskkut ja geavahat. Dál galgat dikšut ges gápmasiid.

Saemien Sijte čohkke ođđa muittuid

Ávvudeamit dávjá boktet muittuid ja dáid beivviid leage 50 jagi áigi go vuosttaš sámi oahppit álge Snoasa sámeskuvlii. Saemien Sijte lea čohkken govaid, aviisačállosiid ja eará dávviriid skuvlla historjjás. Dasa lassin dokumenterejit dálá ja ovddeš ohppiid, geat fitnet čájáhusas.

Oažžu ruhta- čoagginveahki skuvlamánáin

Leavnnja mánáidskuvla čoaggá ruđa Mama Sara skuvlii Tanzaniai. Mama Sara illuda.

Doarju Ássanmiella- prošeavtta

Sámediggeráđi mielas lei Finnmárkku spábbačiekčanlihtus nu buorre doaibma, mii bovttii ássanmiela Sápmái. Dál dorjot prošeavtta joatkima 300 000 ruvnnuin.

Pippi sukseassa

Beaivváš Sámi Nášunála teáhtera Pippi čájálmas lea nu máilmmi beakkán ahte juohke čájálmas lea dadjat juo spággadievva. – Dát leamaš sukseassa. Oastet fal bileahtaid ovddalgiiti neahtas, de it dárbbat uvssas jorgalit.

Osttuid faskun ja geavaheapmi

Juohke vahku mii ráhkadit reportáša sámi árbevirolaš eallimis man nu hámis. Mannan háve Duodjeinstituhtta oahpahii min gávlut, gaccaštit ja sáltet gápmasiid. Dál dan botta go vuorddašit gápmasiid sáltašuvvat guokte vahku, de ráhkkanit dikšut daid.

– In cokka liikabiktasa iežan konfirmántii

Moadde vahku lea debáhtta jorran maŋŋel go konfirmánttaid váhnenčoahkkin mearridii ahte Guovdageainnu konfirmánttat galget vilges káhpa coggat konfirmašuvdnii. Duojáris ja eatnis Margrehe Niillasanieida Buljos váibmu jur čierrugođii go gulai sága.

– Leat váhnemat geat dáhttut káhpaid

Guovdageainnu konfirmánttaid váhnenčoahk-kimis dat váhnemat mearridedje ovttajienalaččat ahte dáhttu káhpaid konfirmánttaide.
Garra digaštallamat maŋŋel go váhnenčoahkkin mearridedje vilges káhpa konfirmánttaide

– Váhnemiin iige báhpas leat váldi bágget káhpaid konfirmánttaide

Mearrádus cokkahit Guovdageainnu konfirmánttaide vilges káhpaid lea bullehan garra digaštallamiid. Dál lohká Guovdageainnu searve- godderáđđi ahte ii oktage sáhte ráđi mearrádusa hilgut ja konfirmánttaid besset gárvodit movt háliidit konfirmašuvdnabeaivái.

- Stuorra beaivi Saemien Sijtii ja Sápmái

Saemien Sijtii beassá viimmat huksegoahtit ođđa vistti. Nu lohpida Norgga Ráđđehus stádabušeahta oktavuođas mii almmuhuvvo vuossárgga.

Siiddut