Kultuvra

– Duddjon addá munnje ráfi

Ann Kristine Balto (43) lei geassit jođus Osloi doallat duodjekurssa Sámi Viesus go gulai garra dálkki jođus. Son dattege vulggii kurssa doallat. – Noaideverdde mus dajai ahte albma láhkai dálkkáska easka go ruoktot ollen, ja nu dagai.

Girječálli leahkasta beakkálmasaid eallima

Susanne Hætta lea sámi girječálli, geasa beakkálmasat luhttet nu olu, ahte suvvet čállit iežaset eallimis. Son lea áiddo almmuhan girjji sámi stuorámus govvadáiddára Synnøve Persena birra.

– Mis váilot resurssat

Sámi allaskuvlla rektor, Gunvor Guttorm, ipmirda máttasápmelaččaid. Son áinnas fálašii máttasámegiel oahpu juohke jagi.

–Mátta Sápmi maid dárbbaša ollesáigge oahpu

Snoasa gieldda ovdalaš giellabargi, Sara Marja Magga váivašuvvá go lea nu moalkái ja áddjás bargu gazzat máttasámegiela oahpu. Dál sávvá son ahte fargga šattašedje ollesáigge oahput maiddái Mátta-Sápmái.

Čájehit Johan Kaavena eallimis ja šiella čoakkálmasa

Bearjadaga rahppo čájáhus Johan Kaavena birra Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin. Čájáhusas beassá maiddái oaidnit šielaid, mat gávdnojit musea vuorkkáin.

Goarostii proteastagávtti

Charlotte Solli Larsen (22) lei nu dolkan sámi vašálaččaide, geat besset friddja hearjidit almmolaš aviissaid kommentárasajiin, ahte goarostii albma proteastagávtti.
Mii leat leamaš Elen Marianne Utsi mielde márfume:

Mii márfut

Juohke vahku mii čállit sámi árbevirolaš eallimis. Márfun lea árbevirolaš biebmu ja márfut lávejit sihke bohcco ja sávzza varas, go leat njuovadan. Ii buohkain dattetge leat vejolašvuohta gárddis fáktet čoliid. Dalle heive verddevuođa váldit atnui ja fállat gođđosiid dahje guliid, ja nu lonuhit alcces čoliid ja vara.

Guđii Mátta-Ameriikka Mátta-Sámi dihte

Muhtin beaivvi 90-logus lea Anita Dunfjeld Aagård Equadoras. Son lea vuolgán Mátta-Ameriikkii oahppat spánska giela, muhto justa dán beaivvi lea áibbas eará giella su jurdagiin. Fáhkka lea oahppat máttasámegiela nu stuoris ahte ii dieđe eará go páhkket koaffara ja máhccat fas Norgii.

Lihkku vuoittuin Ella Marie!

Odne vuittii Ella Marie Hætta Isaksen Stjernekamp nammasaš NRK gilvvuid. Sámi Ođasmagasiidna sávvá lihkku dehálaš vuoittuin.

Dehálaš máttasámi duodjegirji ilbman

Áibbas ođđa girji máttasámi duoji birra lea ilbman. Girječállit sávvet girjji veahkehit seailluhit kulturárbbi ođđa buolvvaide.

– Mánáidgárddit besset gohkket bierggu man ieža leat njuovvan

Guhká leat sámi mánáidgárddit bártidan, go eai leat beassan málestit bierggus, maid leat háhkan go ieža leat leamaš njuovvame.

Mii suovastit bierggu

Juohke vahku mii ráhkadit reportáša sámi árbevirolaš eallimis man nu hámis. Ovddeš áiggi, go jiekŋaskábet eai gávdnon, de lei dábálaš suovastit ja goikadit bierggu vai seailu guhká. Dán áigge suovas- ja goikebiergu leat albma herskot ja luksusborramuš. Searvva don maid suovastit biergguid.

Guoli, muhto bierggu ii beasa doalvut ásahussii

Norgga biebmolágat gártet Sápmái hirbmat moalkájin. Dan botta go guoli, maid ieš leat goddán, ja šattuid man ieš leat čoaggán sáhtát dás rájes priváhta olmmožin doalvut ásahusaide, de šattat uvssas jorggihit bohccobiergguin, maid ieš leat gieđahallan.

De lea neaskit ges

Vahkkosaččat ráhkadat reportáša sámi árbevirolaš eallimis, man nu hámis. Dát lea goalmmát oassi ráiddus mas oahppat gápmasiid dikšut. Duodjeinstituhtta lea dál oahpahan movt gávllut, gaccaštit ja sáltet gápmasiid, movt osttuid faskkut ja geavahat. Dál galgat dikšut ges gápmasiid.

Saemien Sijte čohkke ođđa muittuid

Ávvudeamit dávjá boktet muittuid ja dáid beivviid leage 50 jagi áigi go vuosttaš sámi oahppit álge Snoasa sámeskuvlii. Saemien Sijte lea čohkken govaid, aviisačállosiid ja eará dávviriid skuvlla historjjás. Dasa lassin dokumenterejit dálá ja ovddeš ohppiid, geat fitnet čájáhusas.

Oažžu ruhta- čoagginveahki skuvlamánáin

Leavnnja mánáidskuvla čoaggá ruđa Mama Sara skuvlii Tanzaniai. Mama Sara illuda.

Siiddut