Dramatihkár, neavttár ja servodatdigaštalli Sven Henriksen lea čállán “Nissondeaivvadeapmi”-čájálmasa. Govven: Torgrim Halvari

Teáhterčájálmasas duohtavuohtan – Dego oidnojuvvon

Beaivváš-teáhtera “Nissondeaivvadeapmi”-teáhterbihtás lea vuosttaščájálmas bearjadaga. Čájálmasas badjenisu galleda šloahta muitalan dihte dronnegii movt sii gillájit. Mannan vahku šattai teáhterbihttá duohtan go Su allavuohta dronnet Sonja bovdii sámi dáiddára, Máret Ánne Sara ságastit iežainis šloahtas.

Dramatihkár, neavttár ja servodatdigaštalli Sven Henriksen lea čállán “Nissondeaivvadeapmi”-čájálmasa. Das lea vuosttaščájálmas Beaivváš Sámi Nášunálateáhteris, Guovdageainnus, dán mánu 25. beaivvi.

Bihttá lea feministtalaš fikšuvdna, mii čájeha iešguđet servodatdásiid nissonolbmuid rolla dálá ja ovddešáigge fápmospealus. Dáhpáhusat leat 1800-logu rájes gitta dálá áigái, muhtin sajis davvin.


Sven Henriksena “Nissondeaivvadeapmi” lea earet eará dan birra, go sámenisu deaivvada dronnegiin. Preassagovva: Per Heimly

Dálá áiggis deaivvadit sámi nissonolbmuin, guhte dahkaluddá journalistan ja beassá nu dronnega lusa, vai beassá iežas bearraša váttisvuođaid birra muitalit. Sin boazodoallu lea hávkame ja bákkus šaddet heaittihit boazodoalu ja nu massit identitehtas.

– Dán bihtás leat čielga paralleallat duohtavuhtii. Oassi bihtás lea inspirerejuvvon Máret Ánne ja su vielja doarrumis eiseválddiid vuostá. Dan oasis lea boazodoalloláhka guovddážis, láhka mii ii suddje sámiid, lohká Sven Henriksen ja oaivvilda hirbmat gelddolažžan go Máret Ánne galledii dronnega duohtavuođas, go jo teáhterbihtásge dronnega galleda nisu, gean rollii čálli lea ožžon inspirašuvnna Máret Ánnes.

– Dego livččii lean oidnojuvvon, lohká son.

Máret Ánne Sara deaivvadii dronnegiin. Loga ášši dás.

Dáidda, kultuvra, dáistealeapmi ja duohtavuohta

Máret Ánne Sara oaivvilda ahte dáidda ja kultuvra leat dehálaš oasit sámiid vuoigatvuođabarggus ja ahte Henriksena teáhterbihttá lea muittuhus ja kommentára duohtavuođa dáhpáhusain.


Karl Alfred Larsen govven

– Nugo Sven čállá bihtás de leat sámit áiggiid čađa dorvvastan gonagasbearrašii daid losimus áiggiin, go olmmoš ii dieđe šat movt galgá birget. Olles fápmovuogádat vuosttilda min ja áitá jávkadit min árbevirolaš eallima, guohtuneatnamiid, kultuvrra ja identitehta. Leat duođalaš áššit, maid mii digaštallat dáidaga bokte ja Gonagasa šloahtas fertejit diehtit das ja váldit dan duođas. Minoritehta vuolggasajis, sámi vuolggasajis lea dáidda heaggadehálaš. Mis eai leat makkárge lunddolaš fápmoarenat gos sáhttit váikkuhit mearrádusaide, mat čuhcet min eallimii, iige leat makkárge diehttelasvuohta ahte mii gullot ja ahte min váldet duođas almmolaš debáhttaarenain. Dáidagiin mii nagodit hábmet dakkár arena, lohká Máret Ánne Sara.

– Dronnet lea dakkár servodatsajádagas, ahte su guldalit. Háliidin muitalit sutnje dáidaga birra ja maid dáidda hupmá, go lea áigume dan čájehit gonagaslaš arenas. Dál lea sus dat dáidda ja diehtu dáidaga birra dan almmolaš arenas. Sávan ja jáhkan ahte son hálddaša dán váimmuin ja jierpmálaččat. Dronnet lea juo mielde váikkuheame munno deaivvadeame bokte. Son bovde olmmošlašvuhtii ja rabasvuhtii daid olmmošmeahttun ja duođalaš áššiin, mat jorret dál, lohká Máret Ánne Sara.

 

Áigu bovdet dronnega teáhterbihtá geahččat

Njukčamánu 1. ja 2. beaivvi čájehuvvo Nissondeaivvadeapmi Oslos, Det Norske Teateretis. Henriksena mielas livččii hirbmat buorre jus dronnet boađášii geahččat bihtá.

– Livččii hirbma somá jus Beaivváš Sámi Nášunálateáhter bovdešii dronnega geahččat čájálmasa, go dat čájehuvvo Oslos, lohká Henriksen.

Teáhterhoavda Rolf Degerlund lohká SÁMi ođasmagasiidnii iežaset dalán bovdet dronnega teáhterčájálmassii.


Preassagovva: Per Heimy