Sámediggi gáibida eiseválddiid vuordit

Odne iđđedis gáibidii Sámediggi Norgga eiseválddiid vuordit bággodoaimmaid čađahit, dassái go ON Olmmošvuoigatvuođalávdegoddi cealká áššis.Dušše Ovddádusbellodat vuosttildii ráđi árvalusa.

Olu dovddut badjánedje go Sámediggi odne iđđedis mearrededje cealkit Jovsset Ánte Sara áššis.

– Sámediggi vuordá ahte Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta maŋida Jovsset Ánte ášši viidáseappot meannudeami dassážii go ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddi lean dan meannudan. Norga ferte gudnejahttit ášši mii lea ovddiduvvon ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddái. Norgii lea hui unohas jos ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddi gávnnaha eará konklušuvnna go maid Alimusriekti lea dahkan dahje ahte bággodoaibmabijut maid ii sáhte váldit ruovttoluotta leat čađahuvvon. Dát lea dohkketmeahttun ja hui fuolastuhtti go stáhta ii gudnejahte riekteproseassa mii lea čađahuvvomin ON olmmošvuoigatvuođalávdegottis.  Sámediggi čujuha ahte našuvdnii šaddet unnán váikkuhusat jos vuordá bággodoaibmabijuid álggaheami. Dilli lea hui erenoamáš go ášši nugo dát lea ovddiduvvon olmmošvuoigatvuođalávdegoddái, lea cealkámuš man dál sáddejit Norgga Ráđđehussii.

Dušše okta áirras vuosttilidi Sámediggeráđi árvalusa. Dat lei Ovddádusbellodaga áirras Arthur Tørfoss.

– Duogážin stáhta gáibádussii lea ahte ealáhus ii leat áiggiid čađa ieš nagodan njeaidit boazologu. Vaikko vel stáhta leage čalmmustahttán ja deattuhan ášši. Go Jovsset Ante dál ferte geahpedit ealus 75 heggii, de lea dát dan dihte go earát siiddas eai leat háliidat njeaidit iežaset boazologu. Jos Sara siida livččii háliidan Jovsset Ánte siidaguoibmin, de livčče eará boazoeaiggádatge sáhttán geahpedit, dajai Tørfoss sárdnestuolus oassin Ovddádusbellodaga árvalusas.