Ovddádusbellodat mieđiha boasttuvuođaid boazodoallolágas

Ovddádusbellodaga sámediggeáirras Arthur Tørfoss mieđiha ahte boazodoalloláhka ii suddje nuorra boazodolliid. – Juohkehaččas galggašii leat riekti eaiggádit unnimusat 250 bohcco, muhto de ferte boazodoalloláhka rievdaduvvot. Jáhkán ahte Jovsset Ántte áššiin ii sáhte šat dahkat maidege, go dan lea Alimusriekti gieđahallan, lohká son.

Go Sámediggi mearridii cealkámuša Jovsset Ánte Sara áššis, ja dáhtto Norgga Ráđđehusa vuordit bággodoaimmaiguin dassái go ON cealká áššis, de lei dušše okta gii ii čuovvulan. Ovddádusbellodaga sámediggeáirras Arthur Tørfoss čuoččahii ja jienastii vuostá.

– Vuosttažettiin lea ráđđehus, iige ON, gii mearrida Norggas. Dasto lea maid nu ahte Jovsset Ánte lea vuoittáhallan Alimusrievttis, lohká Tørrfoss SÁMi ođasmagasiidnii. Tørrfossas ii leat leamaš oktavuohta ráđđehusain dán áššis, go oaivvilda ášši gieđahallon ja ahte mearrádusa ii sáhte šat rievdadit.

– Ii birge 75 heakkain

Tørfoss mieđiha dattetge ahte lea veadjemeahttun ealihit iežas 75 heakkain ja ahte lágas lei galgat čuožžut ahte 250 galggašii unnimus boazolohku.

– Son ii nákce ealihit iežas 75 heakkain. Son ii gal ceavzze boazodoalus, mieđiha son.

– Oainnát go ahte boazodoallit dáinna lágain háddjejuvvojit go eai nagot šaddat ovtta oaivilii boazologu geahpedeames, mii fas dagaha ahte stáhta seaguha iežas áššái?

– Juo oainnán dan. Dat lea leamaš váttisvuohtan čađat go eai šatta ovtta oaivilii.  Boazodoallit leat ieža dáhtton iešmearrideami, muhto de eai leat juohke orohagas šaddan ovtta oaivilii ja dasto ferte muhtin eará mearridit movt unnida boazologu, lohká son.

Tørfoss árvvoštallá Jovsset Ánte Sara gártat oaffarin go boazodoalloláhka ii doaimma.

– Lei galgat mearriduvvon unnimus boazolohku, muhto de ferte boazodoalloláhka rievdaduvvot. Unnimuslohku galggašii leat 250 bohcco. Jáhkán Jovsset Ántte vuoittáhallan go juo lea mearriduvvon duopmostuolus. Go eai doaimmat áššiid siiddas, de han ferte láhka dán reguleret. Lea hui suddu sutnje, gii dáhtošii bargat bohccuiguin, muhto muhtin ferte váldit ovddasvástádusa.

Tørfoss oaivvilda Jovsset Ántte siiddas leat ovddasvástádus áššis.

– Siida lei galgat čorget dán áššis. Sii livčče sáhttán veahkehit nu ahte earát njuvvet eambbo, muhto eai soaitte háliidit su doppe boazodoallin, ja dasto šaddá beare álki sivahallat stáhta dán áššis, lohká Tørfoss.

Gáibida eiseválddiid vuordit

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ii loga nu álkin dán ášši. Son gohčoda cuvccasin boazodoalu iešmearrideame, go stáhta loahpa loahpas mearrida, go láhka lea hábmejuvvon nu ahte lea veadjemeahttun boazodolliide mearridit movt nubbi galgá geahpedit.

Mii han diehtit ahte boazologu unnideapmi lea čuohcan garrasit máŋgga orohahkii, go lea sáhka sin birgejumis. Sámediggi lea cuiggodan dan máŋgii, go eai leat váldán vuhtii olmmošlaš beliid ja go láhka dagaha ahte sii geat galget leat lagamus bargoustibat šaddet gilvalit. Dat ii guoskka dušše Jovsset Ántii, go oba olu orohagat leat leamaš diggeáššiin. Dat mii lea erenoamáš Jovsset Ántte áššis lea ahte son lea mannan olles Norgga riektevuogádaga čađa ja das lea sáhka boazodoalu rivttiid birra ja maiddái dan birra man olu galgá deattuhit Sámedikki ja NBR oainnu. Nugo mun oainnán de lea Alimusriekti válljen badjelgeahččat dan maid Sámediggi ja NBR leat cealkán dalle go meannudedje lága álgoálggus Stuoradikkis, ja maiddái min cealkámušaid maŋŋelis dán proseassas. Alimusriekti lea rievtti mielde dadjan ahte stáhta diehtá buoremusat.

– Mun sávan ahte Jovsset Ánte váldá bures vuostá dan maid Sámediggi dál lea mearridan. Deháleamos lea ahte dát diehtu joavdá Eanandoallodepartementii, mii mearrida Eanandoallodirektoráhta badjel.

Sámediggepresideanta lea ovdal jearran SÁMi ođasmagasiinna bokte manne ii leat sadji Jovsset Ántii Fálásullos, go juo dohko čáhket sihke 420 kV linnjá, plánejuvvon Nussir, bieggamillopárkkat, ođđa girdišillju ja nu ain, ja vel buot barttat, mat leat ceggejuvvon.

– Iešstivrejupmi ii leat ovdal go maiddái areálaid badjel besset stivret, logai son dalle.

SÁMi ođasmagasiidna ii leat vel fáhten Fálá orohaga jođiheaddji, vai kommenterešii ášši.

 


NSR jođiheaddji Runar Myrnes Balto ja sámediggepresideanta Aili Keskitalo njuolgga maŋŋel go Sámediggi mearridii cealkit Jovsset Ánte Sara áššis. – Sámediggi gáibida vuordit dáinna áššiin dassái go ON cealkái áššis, lohká Keskitalo.