Susanne Elisabeth Siris, dahje Nannas nu mot su maid gohčodit, lea olu jagiid leamaš čižžeborasdávda ja son lea olu šaddan ballan jápmimis Govven:Brita Åse Norlemann/Brystkreftforeningen.no

– Lean olu šaddan ballat jápmimis

Susanne Elisabeth Siris, dahje Nannas nu mot su maid gohčodit, lea olu jagiid leamaš čižžeborasdávda ja son lea olu šaddan ballan jápmimis. Son lea hui ilus go čižžeborasdávdasearvi čalmmustahttigoahtá dán duođalaš buozalmasvuođa Sámis.

– Dušše dat, ahte beassá čilget iežas váivvi, balu, bákčasiid, dovdduid ja jurdagiid eatnigillii lea hui mávssolaš sihke sutnje gii lea buohcamin ja oapmahaččaide, ja dákkár fierpmádaga lean máŋgii váillahan, dadjá Susanne Elisabeth Siri, gean maid gohčodit Nannan. 

Sámi vuosttaš lágážeapmi

Mannan vahkkoloahpa ásahii Norgga čižžeborasdávdasearvi sámi fierpmádaga. Ulbmil dáinna fierpmádagain lea geahpedit sámi buhcciid ja oapmahaččaid dili, gos sii besset juogadit vásáhusaid, háleštit ja leat ovttas. Nanna jáhkká fierpmádagas stuorra ávkin go de lokte oidnosii sámi tabu áššiid mii lea čiegadit buozalmasvuođa ja baicce ohcat veahki go dovddat ahte orut dárbbašeamen dan.


Sámediggepresideanta Aili Keskitalo deaivvadii Čižžeborasservviin digaštallat vejolaš ovttasbarggu, vai sámi divššohasat ja oapmahaččat ožžot fierpmádaga, man olis sáhttet gulahallat iežaset gillii. 

Nanna nammaduvvoi lávvardaga sámi vuosttaš lágážeapmin. 

– Iežan borasdávdavásáhusain galggan leat doarjjan ja mus sáhtát jearrat ráđiid, ja veahkehan du gávdnat dieđuid dávdda birra. Mus lea maid jávohisvuođageatnegasvuohta. In dieđe vel nu ollu dán rolla birra, muhto golggotmánus vuolggán Romsii oahppat eanet dán ámmáha birra, muitala son.

Bisohallat niibeávjju alde

Nannas lea guhká leamaš borasdávda, 2006 álggus doavttir muitalii sutnje ahte sus lea eamidielkoborasdávda. Čieža jagi maŋŋá oaččui son dieđu ahte sus lea čižžeborasdávda, mii dasa lassin lei viidon lymffaide. 

– Lei hui lossat oažžut dieđu, ja vuosttaš jurdda lei nu mot eatnasiin várra lea, namalassii jápmin. Dalle dovden iežan dego velohallamin niibeávjju alde, dušše vuordimin guđe beallai de állana.  

Eallit borasdávddain ja ráhkkanit jápmimii

Dál go lea eallán 12 jagi borasdávddain, de ballu lea vavdan siivui. Nanna ii jáhke balu agibeaivvesge luoitit.

– Go buohcciviesus oaččun reivve, mas čuožžu ahte lea diibmu guovtti vahku geahčen, de orru duokkot dákko álgimen čuoggut ja sakŋidit. Dainna maid šaddá dego eanet buohcci, nu ahte ballu gal lea álo, dadjá Nanna ja lohká balu joatkašuvvat maŋŋel go lea válddihan iskosiid. Dalle lea ges guokte vahku vuordit bohtosiid. Go olbmos máŋgii lea leamaš borasdávda, de loahpas sáhttá ballagoahtit ja vuordit ahte gokko son dál boahtá fas dat dávda. 

Go Nanna buohccái čižžeborasdávddain de son ráhkkanišgođii iežas jápmimii. Son lei jo válljen geat galge guoddit su gisttu ja makkár sálmmaid galge lávlut. Muhto maŋŋá go finai Montebello guovddážis, de bálkestii eret dieid jurdagiid. 

– Doppe ohppen eallit borasdávddain, doppe leat iešguđet borasdávdakurssat ja dat lea sihke buhcciid ja oapmahaččaid várás. Dat lei munnje máilmmi buorre vásáhus, ja ávžžuhan earáid maid fitnat doppe. 

Ipmil stuorra dorvun

Juohke eahkeda ovdal go son nohkká, de son rohkadallá Ipmila diktit su eallit dearvvašin. Máŋgii lea son šaddan Ipmila háldui bidjat visot, maid ieš ii oro nagodeamen čoavdit, ja máŋgii lea son maid bealkkehan Ipmila, go ná ollu diktá su gillát ja buohcat, muhto de fas ferte maŋŋá atnut ándagassii Ipmilis, go son nie lea bealkán su. Stuorimus moraš ja ballu lea leamaš mot jus šaddá iežas máná guođđit oarbbisin. Dat ballu lea veahkehan su doarrut dávdda vuostá.

“Nanna, it don goit dárbbat rievdat, don han sáhtát leat dat seamma. Dus lea lohpi čierrut!” lea son máŋgii šaddan lohkat alcces. Ja nu son lea dahkan, son lea hui ollu čirron iežas olbmáiguin, ovdalii go iežas lagas bearrašiin. 

– Lean válljen suddjet sin, danin go dovddan ahte sis lea jo doarvái moraš go buozan čižžeborasdávddain, inge hálit noađuhit sin eanet go lea dárbu. Mu bearrašis leat ollugat jápmán borasdávdii ja ollugat buhcet borasdávddain, danin leat sii ožžon fálaldaga leat mielde genadutkamis. 

Dorvvastii guvhlláriidda

Sámis lea vierrun, ahte go lossa áiggit bohtet dahje olmmoš buohccá, de dorvvastat guvhlláriidda, ja nu dagai Nanna maid. Son jáhkká ahte jus eai livčče leamaš guvhllárat de ii livčče son dál dás čohkkámin ja muitaleamen iežas eallimis. Sus lei šiehtadus ovttain guvhlláriin ahte juohke háve go gálggai seallamirkko oažžut, de galggai dušše sáddet sutnje teakstadieđu ja guvhllár de galggai geahpedit ja veahkehit su seallamirkko čađa. 

Válljen leat rabas dávdda hárrái, iige čiegadit

– Lean válljen leat rabas ja muitalit dávddas dan dihtii go jáhkán dat šaddá geahppasit sihke niidii ja bearrašii. Seammás maid jurddašan ahte čiegadit ja doalahit dákkár duođalaš ja lossa ášši iežan siste ii daga buori, go jáhkán ahte olmmoš sáhttá dušše dainna buohccát vel eanet. Sámi servodagas leat áibbas earálágan árvvut ja vierut go dáža servodagas, nugo buozalmasvuođa dáfus. Sámis eatnasat čiegadit buozalmasvuođa nu guhká go vejolaš, ja dan birra guhkkin eret ii galgga hubmojuvvot iige gulustuvvot gostege, ja dat boahtá várra das go sámit leat bajásgesson dáinna oainnuin, lohká son.

Dán rádjai lea son ožžon seallamirkodivššu, suonjardahttima ja borasdávdadálkasiid, ja jus dál manná nu mot son lea jurddašan ja sávvan, de son geargá divššuin golggotmánus. Dalle váldet ođđa iskosiid. 

– Die lea gal juoga masa olmmoš ii duostta illudit. Lean rievdan olmmožin maŋŋá borasdávdda. Lean šaddan olu gievrrat, gatnjalat eai leat šat nu lahka. Ovdal ledjen hui rašši, hearki ja gierdameahttun. Mun ii háliidan ahte olbmot galge árkkášit mu, muhto seammás háliidin ahte sii galge oaidnit mu. Mun lea oahppan eallit beaivvis beaivái ja oaidnit maid eallima somás beliid iige dušše váivves beliid. 

– Jus lea mu beaivi, de lea mu beaivi

Son ii liiko čájehit iežas balu lagamusaide, dan dihtii hárve háliidii iežas nieidda vuolgit mielde Romsii doaktáriid lusa. Son ii háliidan nieidda dárbbašit oaidnit, ahte eadni maid lea balus ja váivvis, go eadni han galggašii leamen gievra. Seammás go son ballá jápmimis, de son jurddaša ahte jus jo lea su beaivi, de lea su beaivi ja das ii beasa eret. 

– Jeđđehussan lea jáhkku ja osku, ja jeđđen iežan dainna ahte jus mu beaivi boahtá, de mun in leat okto doppe. Muhto sávan ahte lea ain guhká dassážii. 

Nanna borasdávdaprognosat leat buorit. Dál ii livčče go mánu vel borrat dálkasiid, ja golggotmánus de beassá diehtit lea go son geargan borasdávddain vai ii. Son sihke illuda ja lea balus.


Miss Norway Susanne Næss Guttorm oassálasttii maid čoahkkimii, mii lágiduvvui mannan vahkkoloahpa Guovdageainnus. Son veahkeha ovddidit Čižžeborasdávdasearvvi. Govas vel presideanta Aili Keskitalo, Sámi doavttersearvvi jođiheaddji Máret Lájlá Nedrejord ja Čižžeborasdávdasearvvi stivrajođiheaddji Ellen Harris Utne.

 

Ovddasguvlui beassat eambbo gullat Nannas, go son galgá leat mielde jođiheamen Norgga čižžeborasdávdda Sámi fierpmádaga.