Dehálaš sámi buohccidivššároahppu álggahuvvo

Norgga ráđđehus lea mearridan ahte Sámi allaskuvla beassá álggahit sámi buohccidivššár-oahpu. Oahpahus álggahuvvo 2020:s.

Sámi allaskuvllas illudit go dán leat guhká vuorddašan. Maiddái SÁMi ođasmagasiidnailluda. 

Lea oainnat nu ahte menddo dávjá gártat dárustit go dárbbašit buohccidivššáriin ságastit. Ja sámegielat doaktára gal juo hárve deaivvat. Beare dávjá ferte dulka čuovvut buohcci, gii galgá doaktára ja dearvvašvuođabargi lusa. Máŋgii gártá maid buohcci dulkka haga, go leat unnán dulkat dahje go dearvvašvuođaásahus ii riekta beroš. Leat maid oba olu ovdamearkkat das ahte oapmahaččat gártet dulkot. Buot dát sáhttá čuohcat dorvvolašvuhtii. 

Mis lea ovdalaččas sámi veahkkedivššár- ja ambulánsaoahppu. Dál álggahuvvo sámi buohccidivššároahppu. Boahtte lávki ferte leat sámi psykologa- ja doavtteroahppu. Vaikko Sámis lea juo dál nana dearvvašvuođafágabiras, de eat sáhte vel lohkat dan ollislažžan ovdal go dátge lea sajis.

Muhto. Dál mii vuos illudit sierra sámi buohccidivššároahpuin, go dat mearkkaša olu, go de ožžot sámi buohccit ja vuorrasat divššu ja veahki eatnigillii. 

25 studentii leat sadji buohccidivššároahpus. Mii sávvat dál sámi nuoraid oaidnit vejolašvuođa váldit dán oahpu. Sámi buohccidivššárin sáhtát oainnát oažžut barggu sihke sámi suohkaniin, ja maiddái máddin, gosa de ain sápmelaš lea fárredan. Giela dárbbašit juohke sajis, go mii han diehtit ahte go sámi vuorrasat muittohuvvet, de eai hálddaš go iežaset eatnigiela. Ja dalle - dalle dárbbašuvvot don - sámegielat buohccidivššár.

Emneord: