ILUS: Mearrasápmelaš Åse Småvik (olgeš bealde) giitala go GULA mearrasámi searvi viiddida doaimmaidis maiddái Hámmárfestii. Dá nubbijođiheaddji Dagrun Sarak Sara (gasku) ja stivrralahttu Rakel Solvang.

Čázetnjunit ihtán fas Hámmárfeasttas

-Leat máŋga ášši manin lea váttis loktet ovdán mearrasámevuođa dáppe Hámmárfeasttas. Lea goit dehálaš diehtit gos olmmoš boahtá, ja dovdat sihke iežas kultuvrra ja identiteahta, vaikko juoga lea jávkan.

 


Nuppelogis ledje boahtán guldalit maid mearrasámi searvi GULA áigu ovddidit Hámmárfeasttas.

Nu lohká mearrasápmelaš Åse Småvik, okta sis geat čoahkkanedje Hámmárfeastta girjerádjosis skábman, gullan dihte mo GULA mearrasámi searvvis áigot loktet mearrasámevuođa Hámmárfeasttas.


RIEBANSILBA DUODJI: Dagrun Sarak Sara muitala ahte GULA searvi lágida duodjekurssaid.

– 10 jagi dassái goit lei unnán beroštupmi sohkadutkamii, ja jus fuomášedje sis leat vel ”čázetnjunit” sogas de eai joatkán soga dutkamis. Olusat baicce rogge ovdán iežaset máttanorgalaš soga, ožžo vaikko vel leat rievvárat, de dat ii dahkan maidege, beare ii lean sápmelaš, čilge Småvik.

Småvik jáhkká šaddat guhkes mátki nanosmuvvat ja njuolggočilggiin gavžát ja rámiin čájehit sápmelašvuođa.

– Lea guhkes vádjoleapmi mii lea leamaš lossat, dovddasta sámenisu ja imašta man olusat son masse eatnigielaset dan mátkkis.


SKUVLANUORAT: Breilia skuvlla sámegiel oahppit fitne ságastallamin mearrasámiid birra.

- Leago dál áigi čájehit fas gámanjuniid?

– Na lea goit beroštupmi dasa lassánan sakka, vástida Småvik ja namuha erenoamážit lassánan beroštumi mearrasámi gáktái. Go olmmoš diehtá ahte su ruovttubáikkis lea iežas gákti, de dat lea hirbmat miellagiddevaš, movttain muitala Åse, geas alcces ii leat vel gákti, muhto áigu skáhppot.


GÁVPOGIS GÁVNNADIT: GULA searvvi mielas lea dehálaš ahte lea gávnnadanbáiki gávpogis. Kurssaid lassin lágidit maid Sámi álbmotbeaivvi doaluid Hámmárfeasttas

 

– Váttis defineret mearrasápmelačča


MII LEA DÁLÁ MEARRASÁMEVUOHTA? Åse Småvik ja Tom Mortenson digaštallaba gávdno go mearrasápmelaš šat dán áigge.

Eallilan meron Sállan-sullos, Tom Mortenson, Duorppalvuonas oaivvilda váttisin dán áigge šat defineret mii mearrasámevuohta lea. Su mielas lea beare boazosámi kultuvra seilon riggodahkan servodahkii.

– Mearrasámit elle dego eará guolásteaddjit ja šibitdoallit muđui ge rittus, áidna mii sirrii lei giella, go sii vel gárvodedje maid dáččan, čujuha almmái gii orru dál Hámmárfeasttas ja imašta mo áigot loktet dál šat juoidá mii ii šat leat.

GULA-searvvi nubbin jođiheaddji Dagrun Sarak Sara ádde ahte olbmuide sáhttá orrut váttis defineret mii mearrasámevuohta lea, go eai leat šat čielga kulturmearkkat, numo sámegiella, ja go olu dábit ja vierut leat sihke sámi ja davvinorgalaččat.

– Mu áddejumi mielde son čatná sámevuođa gillii, muhto sámevuohta lea juoga min siste, man mii dovdat hui čiekŋalit, son iská čilget.

2/3 ássiin ledje sámit

GULA-searvi háliida ge álggahit dál gávnnadanbáikki maiddái Hámmárfeastta sápmelaččaide. Sus eai leat logut das man olu sápmelaččat dál ásset dán gávpogis ja guovllus, muhto 1900 olmmošlohkamat čájehit ahte dalle ledje goit 2/3 ássiin dán guovllus sámit.

– Doaivut goit ahte mis lassánit miellahtut, go dál leat mearrasámit fas morráneamen. Searvi maid lágida Sámi álbmotbeaivve doaluid gávpogis numo moddii ovdalge leat dahkan. Mii háliidit fuomášuhttit sámevuođa Hámmárfeastta guovllus, mii diehtit ahte dáppe leat olu sámit. Min historjá lea leamaš jávohaga doarvái guhká dál, deattuha Dagrun Sarak Sara, gii lea ieš Lávželuovttas eret, gávpoga lahka. Dál son áigu geavahit návccaid gávpogis, gos son bargá, vaikko ássá bearrašiinnis Álttás.

– Dáppe olbmot háliidit sámegiela oahppat ja duddjot, ja mii fertet bargat dan ovdii. Dáppe leat olu sámi báikenamat, ja lea beare dušši sáhka ahte gielddaid ovttasteamis beare Fálesnuorri daguha ođđa gieldda sámegieldan, deattuha Dagrun, gean mielas sámevuohta galgá Hámmárfeasttas maid leat seamma lunddolaš go eará guovlluin.

Sara ii mieđit dasa ahte Hámmárfeasta lei ovdal nu vearrái ahte gohčodivččii dan ”sámevašálaččaid gávpogin”.

– Dáppe lei dakkár oaidnu ahte sámevuohta ii gullan dán gávpogii. Vaikko min áhkut sámástedje, de eai mieđihan iežaset sápmelažžan, dadje ahte sii ohppe sámástit badjeverddiin. Dasa mii mánát jáhkiimet, go eat diehtán buorebut, himáhallá mearrasámenisu.

– Oahpa sámástit

Sus alddis lei álkes geaidnu oahppat sámástit, vuos sámegiel kursa, dasto siseatnan sámeisit, ja sudno mánát ohppe sámemánáidgárddis sámástit, ja son lea de mánáin oahppan. Dagrun bohkosemiin ávžžuha earáid ge dahkat numo son, kurssa vuos, ja de mánáid.

– Deháleamos ráva mus lea vuos balu vuoitit ja duostat hállagoahtit, iige vuordit.

Gieskat han Fálesnuori váile 100-jahkásaš sámeáhkku Agnete Hansen Lorås gudnejahttojuvvui Dán jagi sápmelažžan, go viimmat duosttai dovddastit sámevuođas dáruiduhttima maŋŋá. Dát lea illudahttán olu mearrasámiid.

– Oh, gal dat leai rievttes buorre, dan son ánssášii, vaikko ii dáidde álki 70-jagi čiegadeame maŋŋá dovddastit sámevuođa, láhttesta Dagrun.

– Lea dehálaš ahte vuorrasat láidestit min ná boahttevuhtii ja čájehit čielga bálgá nuorat buolvvaide ja olles servodahkii, illuda Dagrun Sarak Sara. Son lea maid ieš láidesteaddjin mearrasámiide, go lea gieskat váldán ruovttoluotta iežas soga sámegoarggu Sarak, man geavaha gaskanamman. 

– Jáhkán ahte eará ge sámegoarggut bohtet atnui mearrasámis dás duohko.