ILLUDA: Anne Berit Anti ja virgáduvvon SÁMi ođasmagasiinna sadjásaš redaktevran jahkái ja dasa son illuda. Govven: Torgrim Halvari

Álgá sadjásaš redaktevran

SÁMi ođasmagasiidna lea virgádan Anne Berit Anti sadjásaš redaktevran jahkái. Son bargagoahtá gaskaboddosaš virggis geassemánu 25. beaivvi rájes.

SÁMi ođasmagasiinna váldodoaimmaheaddji Anne Rasmus váldá jagi virgeluomu ja su sadjái boahtá Anne Berit Anti, gean eatnašat dovdet Abanti bivttashábmejeaddjin.

Mediamáilbmi ii leat dattetge sutnje amas, go son lea bargan iešguđet virggiin iešguđet mediaásahusain.

– Hirbmat gelddolaš šaddá Sámi ođasmagasiinna sadjásaš redaktevran bargat. Lean ovdal bargan sihke journalistan ja vuorrohoavdan NRK Sámi Radios, ovddeš Min Áiggis ja ovddeš Áššus. Journalistihkka leamaš álu mu váimmus, ja dan fievrredin viidáset iežan design barggus. Dál máhcan goit oanehis áigge ruovttoluotta mediamáilbmái, ja dasa illudan, dovddasta Anti.

ILLUDA ÁLGIT

SÁMi ođasmagasiidna lea badjelaš jagi boaris ja Anne Berit Anti diehtá mo lea hukset ođđa fitnodaga álggu rájes, iige bala njuikemis hástalusaid sisa. Son lea earet eará leamaš mielde álggaheamen ja hábmemin Duodjeinstituhta Kárášjogas. Dasa lassin son lea huksen iežas designfitnodaga Abanti, mii lea jo bures beaggán Sámis ja maiddái miehtá riikka.

– Mu mihttomearri lea joatkit Anne Rasmusa buori barggu. Áiggun dieđusge maiddái dahkat iežan signatura redaktevra bargui. Mu váibmoáššit leat giella ja sámepolitihkka, dahje dat ČSV-vuoigŋa mii ovdánahtii Sámi ja ain ovdánahttá. Magasiidna lea áibbas eará go eará sámi mediafálaldagat, ja dat lea hirbmat gelddolaš, go de lea vejolaš ođasáššiid ráhkadit eará láhkai go dábálaš ođaslávddiin. Dieđán maiddái movt lea bargat áibbas ođđa fitnodagain go ieš lean gründár ja Abanti ge lean huksen álggu rájes. Lea njulgestaga stuora gudni beassat leat mielde hábmemin magasiinna, illuda son.

II GUOĐE DESIGNA

Sámi designa son ii maid oalát guođe, muhto heiveha fitnodateallima ja bivttashábmema áigodagas goas bargá sadjásaš redaktevran.

– Lean dál joavdan dan dássái ahte Abanti gálvomearka lea beaggán bures Sámis. Dál áiggun beassat olgoriikii Abantiin, ja das leat olu golut. Bivttashábmen lea oalle divrras jus áiggut hukset namas riikkaidgaskasaččat. Diehttelasat in nagot bargat ollesáigge Abantis boahttevaš jagi ja dan diehttelasat bohtet mu kundarat fuomášit. Eai boađe mu oaidnit juohke áidna meassus šat ja gávpi ii leat rabas go moadde lávvardaga mánnui. Neahttagávpi doaibmá nugo ovdalge.

Ođđa sadjásaš redaktevrra mielas lea sihke gelddolaš ja dehálaš ahte magasiinnas lea golmmagielat fálaldat. Muhtin artihkkalat almmuhuvvojit sihke davvi- ja máttasámegillii ja maiddái dárogillii. Son oaidnáge dehálažžan ovddidit máttasámegiela, mii lea áitojuvvon giella.

– Lea máilmmi buorre ja dehálaš ahte ođasmagasiidna lea golmma gillii. Dalle olahat eatnašiid ja sin, geain lea dáhttu oahpásnuvvat gielaide, ožžot dan vejolašvuođa jus lohket artihkkaliid juohke gillii. Maiddái dárogielagiidda lea dá hui buorre vejolašvuohta oahppat dahje lahkonit sámegiela. Deháleamos goitge lea ahte máttasámegielagiidda lea fálaldat. Sávan maiddái ahte máttasámegielagat geat háliidit leat mielde ovddideamen gielaset, váldet oktavuođa ja árvalit strategiijaid dahje njulgestaga juo čálligoahtit min ovddas, loahpaha Anne Berit Anti.

DUHTAVAČČAT

SÁMi ođasmagasiinna redaktevra Anne Rasmus lea duhtavaš go leat ožžon Anne Berit Anti sadjásaš redaktevran ja luoitá suittehiid sutnje buriin mielain ja luohttevašvuođain.

– Ii leat beare dohppet čeahpes olbmuid dákkár virgái, mas gáibiduvvojit iešguđet kvalifikašuvnnat ja leange hui ilus go leat ožžon Ánne Bireha dán virgái. Ii leat doarvái ahte máhttá sámegiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. Ferte leat buorre sámi kulturmáhttu ja muđuige buorre áddejupmi ja beroštupmi sámi servodahkii ja dasa lassin čájehit journalisttalaš čehppodaga. Ja de vel dan mađe jállu ja duostil ahte ii bala ođđa hástalusain, mat diehttelasat bohtet ná varas fitnodagas. Nu ahte mun gal sáhtán buriin mielain jávkat jagi ja illudan oaidnit maid Ánne Biret geargá olahit dan jagi, dovddasta Rasmus.

Maiddái SÁMi ođasmagasiinna beaivválaš jođiheaddji Jan Skoglund Paltto lea duhtavaš gaskaboddosaš virgádemiin ja illuda ovttasbargat Anne Berit Antin.

Emneord: