Helene Omma. Priváhtta govva.

Áigot go politihkkarat váldit ovddas- vástádusa sámegiela boahtteáiggis?

Dán jagi lea ON:a eamiálbmogiid giellajahki. Máilmmi máŋgga duhát gielas lea stuora oassi eamiálbmotgielat ja eatnašat dain leat garrasit uhkiduvvon. Ruoŧas leat alla áigumušat das dat geat bohtet iežá riikkain ja ásaiduvvet diehke galget oahppat ruoŧagiela vai beasaledje oassálastit servvodagas, buot dásiin. Muhto mii guoská sámegillii de eai gávdno áigumušat dan ektui got visot sámit, geat leat ovddeš politihkka geažil massán sihke gielladomeanaid, ja maiddái gielaset, galget beassat iežaset servvodagas oassálastit juohke dásis Maid háliida ođđa kulturministtar Amanda Lind ja ráđđehus olahit dáinna ja got Sámediggi áigo ovddidit ášši?

Mon lean sámegielat. Mon lean vuosttašgielat, ja mus lea njuovžilis njálmmálaš ja čálalaš sámegiella. Mon máhtán sámegiela nu buoragit ahte lean dal čállime iežan doavttirgráda sámegillii. Mon soaittán vaikko leat dakkár olmmoš, gean muhtimat gohčodit giellapoliisan, danin go mon dávjá háliidan njulget jus oainnán dahje gulan gielalaš meattáhusaid. Dát ii guoskka dušše sámegillii, muhto maiddái ruoŧagillii ja muhtimin nai eŋgelasgillii, das go mon han lean máŋggagielat. ”My life is a constant battle between wanting to corrrect grammar and wanting friends” lei teaksta guhpes maid oidnen. Dat guhppe orui dego dahkkojuvvon munnje. Muhto manin mon dás dal čálašan iežan giellamáhtu birra? Vaikko orru nu, de mu ulbmil dáinna čállosiin ii leat rámpot iežan láhálašvuođa ja čehppodaga. Rámpot gal háliidan, muhto in iežan. Rápmi gullá daidda geat leat munnje addán giela. Ii dat leat goit soaittáhagas jur mu giella lea beassan ovdánit ja eallit.

Vuosttažettiin iežan váhnen guovttos, ja sudno váhnemat. Sii geat sámástedje visot roasuid čađa. Enná gii šattai gullat ruoŧŧelaš váhnemis, ”Manin don sámástat mánáin, mii han orrut Ruoŧas.” Muhto son ii diktán diehtemeahttuma guottuid stivret su giellaválljemiid, baicce áššálaččat čilgii sutnje ahte ”don vissásit maid livččet ruoŧastan iežat mánnái vaikko livččet Duiskii johtán?” 

Ja nu, dat vuosttas sámi ovdaskuvla Ruoŧas, Skierri ovdaskuvla, ja dan maŋŋel Jiellevári Sámeskuvla. Doppe ledje mus sámegielat pedagogat ja bargit, ja midjiide mánáide láhččojuvvui nanu giellabiras. Mon ohppen čállit, lohkat, rehkenastit ja valáštallát sámegillii. Vuosttas skuvlajagiid min joavkkus ledje dušše sámegielat mánát ja sámegielat oahpaheaddjit, ja olles iežan skuvlaáiggi, gitta joatkkaskuvlii lea sámegiella fágan leamaš oassi mu oahpus. Dát han lea maid máŋggagielatvuođaoahpu dutkamis gohčodit nanu giellamodeallan, ja maid mii diehtit doaibmá jus galgá oahpahit mánáid máŋggagielagin. Professor Jon Todal ovttas oahpaheddjiiguin lihkostuvve dákkár modeallain sámegiela ealáskahttit mánáid seagis, Svahkenis, guovllus gos giella lei ollát jávkan. Gehččet sámi artista Marja Helena Mortensson. Dat doaimmai. Gehččet mu, dat doaimmai. 

Rápmi gullá maid iežan rátnáide Sohpparis, geaiguin oahpástuvven nuorran. Sii geat sámástedje gaskaneaset, dalle dan áiggi go mu oaivái lei cieggan ahte sámegiella ii leat nuoraid giella, muhto dušše boarrásiid ja unna mánážiid giella. Sis mon ohppen ságastit maiddái nuorravuođa ságaid sámegillii. Sii adde munnje eanet gielladomeanaid go maid ledjen goassege vásihan sápmelažžan ruoŧagielat čoahkkebáikkis dego Jiellevárri lea. Mađi eanet gielladomeanat leat, dađi nannosit ja eanet ealli giella maiddái lea, čállá UNESCO uhkiduvvon gielaid birra.

Ja de vel loahpas. Sámi allaskuvla. Sámiid iežaset alladásat oahppoásahus, man oahpahusgiella lea sámegiella. Sámi allaskuvllas lean váldán iežan alit giellaoahpu, ja lean oahppan sámegiela guorahallat juohkelágán geahččanguovllus ja ollen dal gitta doavttirgráda dássái. 

Nugo juo lean dadjan, de ii soaittáhat ahte mus lea nanu sámegiella, vaikko sámegiella lea unnitlogugiella doppe gos mon lean bajásšaddan. Muhto mon dieđán nai ahte mus lea leamaš vuorbi. Danin go jus juohkehaččas livččii dákkár dilli leamaš dego mus, de ii livčče dárbu lágidemiide dego Sámedikki giellakonferánsa Johkamohkis, gosa mii leimmet čoahkkanan guovvamánus. De livčče baicce giellakonferánssat dakkárat gosa dušše dat geain lea buot eanemus indu, nu gohčoduvvon ”giellanerdat” čoahkkanit, ságastallat guovttestávval adjektiivvaid grammatihka, fonemaid distribušuvnna ja ortográfalaš loatnanamaid birra. De ii livčče dego mii dál oaidnit ollu sámi giellačoahkkanemiin, guovddášáššin giela boahtteáigi, ealáskahttin ja dárbbut, ja olbmot geat servet eai leat gielladutkit ja professorat, muhto dábálaš olbmot geat dihtet man divrras giella lea min sámevuhtii. 

Dán jagi lea ON:a eamiálbmotgiellajahki. Máilmmis ságastuvvojit sullii 7000 giela, ja eanaš dáin lea garrasit uhkiduvvon. Eamiálbmotgiellajahki lea ásahuvvon jur danin go gielat dal jávket johtileappot go goassege ovdal, ja mii fertet bissehit dán giellajápmima. Danin go giellajápmin maiddái mearkkaša kultuvrraid jápmin. Mii oaidnit ja dulkot máilmmi daid kultuvrralaš rámmaid bokte maid mii oahppat, bajásšattadettiin ovtta kultuvrra siskkobealde. Giella láide min jurdagiid čuovvut jurddabálgáid, mat leat ásahuvvon min mielaide iežamet birrasiin gulahallamiin. Giella lea máhttosystemat, giella lea máilmmioaidnu, giella lea árvvut. Giella lea váimmuš das maid mii gohčodit kultuvran. Dominánta giela mielde čuovvu maiddái dominánta kultuvrralaš rámma mii váldá badjel unnitlogu giela ja kultuvrra, čálii Luisa Maffi juo badjel 20 jagi áigi. Ja nu han lea, manin muđui livčče, Tove Skutnabb-Kangas sániiguin giellagoddin, leamaš oassin stáhtaid dološ assimilerenstrategiijas, mat báikkuid lihkostuvve dáppe Sámis maid?

Buorre lihkus davviriikkaid aktiiva assimileren sámegielaid ektui rievddai ovdal go sámegiella lei ollát jápmán. Mis lea dien dáfus buorre dilli iežá eamiálbmogiid ektui, geat fertejit arkiivamateriálaid bokte ealáskahttit iežaset gielaid. Mis leat ain hubmit, mis leat nanu giellabirrasat ja mis lea infrastruktuvra sadjosis. Mis leat mediat, mis lea oahppoásahusat, mis leat Sámedikkit. Muhto dat mii váilo, goitge Ruoŧa bealde, lea politihkalaš dáhttu alimus politihkalaš dásis. 

Iežamet, sámi álbmoga bealis, mis lea ovttaoaivilvuohta das ahte min gielat galget ja sáhttet eallit boahtteáiggis nai. Ii min gielas leat goit heajut heagga go iežá ge gielain dán máilmmis, go fal njuolga eavttut leat sadjosis. Mii maiddái váldit ieža ovddasvástádusa, mii ealáskahttit, nannet, hárjehallat, čalmmustahttit giela ja mii politihkket iežamet giela ovddas. Mii maiddái diehtit ahte jus gielas galgá leat boahtteáigi de fertejit mánát – ođđa buolvvat – oahppat giela, dego maiddái UNESCO lea cealkán. 

Mon áiggun iežan mánáin sámástit, hárjehallat lohkat ja čállit ja veahkehit skuvlabargguiguin. Muhto dies ovddos guvlui in dieđe šat mon olu. In mon suitte čállit visot oahpponeavvuid, ráhkadit nanu gielladomeanaid ja dárjut alit oahppogeainnu mu mánnái akto. Iežá váhnemat gis fertejit soahtat skuvllain vai mánná beasalii oahppat, das go sis ii leat ruovttus dat máŧolašvuohta šat. Ja mii han diehtit manin olbmot leat massán iežaset eatnigiela. Lea go nu ahte giela boahtteáigi mii galggalii maiddái leat servvodatdási ovddasvástádus lea šaddan váhnemiid, ja dušše fal sin, ovddasvástádus?

Mu sávaldat ja niehku lea ahte visot sámemánáin livččii dakkár gielladilli dego mus lei bajásšattadettiin. Mu sávaldat lea ahte Ruoŧŧa nai válddálii ovddasvástádusa sámegiela boahtteáiggi ovddas, iige šat čiehkádivčče lassi guorahallamiid duohkái. Mii sámit dovdat iežamet gielladili, ja sámegiela dárbbuid ja mii ieža bargat dan ovdii ahte buoridit dan. Dađi bahábut balan ahte jus ii politihkalaš dáhttu gávdno Ruoŧas ge gádjut iežas eamiálbmotgiela, de dát ON:a eamiálbmogiid giellajahki lea duššás nammaduvvon. 

Mon goit áiggun váldit iežan ovddasvástádusa addit sámegiela boahttevaš buolvvaide. Jearaldat lea dagan go mon dan akto, vai áigot go maiddái kulturministtar Amanda Lind  ovttas ođđa ráđđehusain dál čuovvulit mu? Ja mainna lágiin áigo Sámediggi ovddidit ášši?

 

Helena Omma                                     
Doavttirgrádastipendiáhtta sámegielas
Sámi allaskuvla